padati | StčS | MSS |

padati v. pásti/padati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pásti, padu, pade, pozd. též padnúti, -nu, -ne pf. (ipf. padati, -aju, -á, 3. os. pl. préz. ojed. též padují)

I. bezpředmětové

1. (odkud [shora] kam [dolů]) padnout, spadnout; [o stavbě] zřítit se, zbořit se; pf. [o uklouznuvším] upadnout: padne na ně [nepřátele] uhlé ŽaltWittb 139,11 (spadne ~Klem, padatit bude BiblPraž); nakloní sě i padne ŽaltKlem 10/1,10 (letí ~Wittb; v obr.) cadet; ščěňátka jedie střiedy, které padagy <s> stola jich pánóv EvVíd 5b (Mt 15,27: upadují BiblDrážď, letie EvSeit); dóm na dóm padne t. 8a (L 11,17: spadne ~Seit); pad [posedlý] na zeḿu EvOl 304a (Mc 9,19: letěv BiblDrážď, udeři sebú o zemi ~Lit, prostřev sě EvRajhr) elisus; viděl sem satanáše jakžto blesk s nebe padagicze t. 307b (L 10,18: padnuce BiblDrážď, letiece EvBeneš); padli navznak t. 262a (J 18,6: v. navznak); jenž jest družci čině jámu, často pada v túže samu BawEzop 2270; když sě kto poplzna náhle padne BiblOl Dt 22,8 (v. náhle 5); nedaleko padne od jabloně jablko PříslKonrC 84a (v obr.); když budú padaty věže Pror Is 30,25 (padnu BiblPad); ktož s výše upadne, tieže padne ŠtítMuz 67b dopadne; pade [Hektor] na kolena TrojA 109b; od zemdlenie padal [opilý], …musil padnuti CestMandA 224a; častokrát k zemi padl HusSvátB 168b (v. nastúpiti 1); Padne oslice, a jest kto pozdvihna HusSvatokup 136a; defluit sprchá vel sprchuje vel pada [list] VýklKruml 148a (Is 34,4: spadá BiblPad); červie padagi do vody LékFrantA 56a; když kto…padna urazí se v hlavu o kámen LékSalM 418; oni [pronásledovaní] prchli a jeden z nich padl ArchČ 10,30 (1479) — v obr. o poklesku: vzpodvíhá hospodin všěc<kny>, jižto padagiu ŽaltKlem 144,14 (padugij ~Kap, letie ~Wittb) corruunt; ktož sě mní státi, viz, aby nepadl EvOl 159b (1 C 10,12); odkudž jest prvé padl [člověk] radú hadovú, od sieni rajské do pekelného ohně KancJist 4; aby…nevědomě padl a blúdil ChelčBoj 379b (v. nevědomě 2) ║ padl naň [na meč] BiblOl 1 Rg 31,4 (v. naléci 1) nalehl; padl na všecky [Petrovy posluchače] duch svatý ŠtítSvátA 200a sestoupil; moře libyské jest daleko výše nežli země a zdá sě…, jako by chtělo padnuti CestMandA 189b vpadnout na pobřeží, rozlít se; kuože pochycená [mezi dvě jehly] zčerná a padne LékSalM 241 odpadne; slunce…slepému člověku i na oči padá RokJanB 5a dopadá, svítí; padli jsú jako kamenie do hlubokosti mořské ŽídSpráv 89 zapadli

2. [o nemocném] spadnout/padat při záchvatu, být stižen záchvatem, zvl. epileptickým; ipf. trpět padoucnicí: bude mieti [nemocný] mnoho pěn na ustech, když padne LékFrantA 62b; když člověk najprvé padne, tehdy tu mají púštěti z…žíly t. 62b; uzdravuje [verbéna] nemocné, ješto padagi LékMuz 234b, pod. t. 278a

3. [o truchlícím ] k čemu, na kom ap. padnout, klesnout, vrhnout se k čemu/komu (zpr. s pláčem): Pade smutna k jeho [mrtvého syna] tělu LegAl 6 prosternebat se; Pade na tom…těle křičě t. 2; synové s hrozným pláčem k ňemu [otci v „otrapě“] padſſe, jeho vzcělováchu PasMuzA 293 irruentes; na nich [mrtvých] padna t. 370 cecidit; padl jest na ni [mrtvou] lkaje OtcMuz 20a p. pásti, padnúti, padati okolo hrdla, na šíju ap. čí, komu obejmout koho, padnout kolem krku komu: pade na jeho šíji i cěloval jest jeho EvBeneš 102a (L 15,20); padſſe okolo hrdla Pavlovi BiblOl A 20,37 (padagicze na hrdlo ~Praž, kloniece sě ~Pad) procumbentes; padl jest na šíji jeho BiblPraž Gn 46,29 (v. obořiti sě 2)

4. (přěd kým/čím, k čemu [nohám někoho] ap. na čem, na co [svou tvář, kolena]) padnout, hluboce se sklonit a setrvat v té poloze (na čem) na znamení pokory a úcty, zvl. poklonit se/klanět se; „na kolenú“ ap. pokleknout: přěd ním budú padaty múřěnínové ŽaltWittb 71,9 (padnu ~Klem) procident; pade před obličej jeho k nohám jeho děkuje jemu EvRajhr 122a (L 17,16: pade k nohám jeho ~Seit, pade v tvář přěd jeho nohy ~Víd, padl na tvář svú před nohami jeho ~Ol) cecidit in faciem; padna pokloníš sě mně EvSeit 142b (Mt 4,9: padneſſ k mým nohám ~Klem, klekneš li přede mnú ~Praž); padſſe nicí, poklonichu sě [mudrci] EvZimn 5a (Mt 2,11: padnucze ~Beneš, padſſye před ním ~Klem, padſſie na zemi HymnUKA 14b, poklonivše sě EvVíd, klekše ~Praž); na kolenci klekajě a na svých prsech padagie HradProk 12b; na tvé svaté nohy padam UmučRoud 434; na svú kolenú padagye, bohu sě modlil PasMuzA 240 genua flexerat; pad na svá kolena, modléše sě jemu VeronS 112b; k jeho nohám křížem pade [Arnošt] BawArn 5856 dem viel er vor die fusse; padl jest inhed před ním [sv. Václavem] k jeho nohám PulkB 26 prostratus coram eo; padſſy Bersabee svú tváří na zemi, poděkova králi BiblOl 3 Rg 1,31 (spustivši…obličej ~Pad, sklopivši hlavu ~Praž) submisso…vultu; každý pada na zemi na svú kolenú proti němu jemu ke cti CestMandA 205a; před sochami padati ChelčSíť 101b; padl [Ezechiel] na tvář a poctivost velikou učinil RokPostA 92b; v. též ničěti ║ k ňemuž [k starci velbloud, tj. ďábel] přiběh, jako by jej chtěl pohltiti, a inhed pade hlavú k zemi OtcB 161b corruit klekl s hlavou skloněnou k zemi; když čtenie skonachu, tehdy lid padnieſſe na modlitby ComestC 248b prosternebatur poklekl k modlitbám

5. ipf. [o množství] padat; [o zubech, vlasech] vypadávat: pakli by s čela padali vlasi BiblOl Lv 13,41 (spadli sú ~Pad, budú…líněti ~Praž) ceciderint; padaſſe snieh veliký jakožto vlna AlexPovB 268b; nedá [„gagat“] zubóm padaty LékVodň 163a; krúpy i oheň…padaly BiblPraž Ex 9,24 (v. nášěti sě 2) ║ erumpebant (padachu gl.) lacrime BiblGlos Gn 43,30 (z očí běžiechu ~Ol, letiechu ~Lit, vyražováchu sě ~Pad, pršaly ~praž) kanuly

6. ipf. [o vodním toku] kam (odkud) stékat, téci; [do moře, řeky] vtékat, ústit: pada [pramen] do Kafarnaum ComestC 293b cadit; pada [Dunaj] u moře líc na vzchod slunce CestMandA 158a; voda čím z většieho miesta běží anebo pada, tiem silněji teče ChelčArc 159b; kdež Lukavec padá v Moravu řeku ArchČ 16,263 (1483) ║ přispořenie milosti pada pod zaslúžením LyraMat 129a vyplývá ze zásluhy; ourok, kterýž vychází nebli padá s Skrejšova anebli z Janovic…, ten sobě…zachováváme ArchČ 29,6 (1447) plyne

7. kde, kam dostat se někam; v co [dovnitř] vniknout: zrno žitné padna v zemi EvZimn 20b (J 12,24: upadna ~Víd) cadens; až vlny padachu v lodí BiblDrážď Mc 4,37; kteráž [krmě] s péčí v ustech padne BawEzop 642; pade mezi lotry EvBeneš 78a (L 10,30: upadl v lotry ~Ol, vnide mezi lotry ~Seit) incidit; nerub nad sě, ať třiesky v uoči nepadagi TkadlA 7b reisen…nicht; aby to [hrozná zpráva] vám…s bázní v srdce nepadlo RokPostA 16b (fig.); malé vyžlátko za liškú pada v dúpátko KorMan 183b ║ ti [moudří] také padnu pod diábla, jemu súce poddáni ChelčBoj 359a podlehnou ďáblovi; mé…prošenie hóře jest padlo v tobě, nežť bych zjevně lál ChelčBisk 1a bylo tebou hůře přijato; kde v kom jich práce padla, zuostala a prospěla k životu věčnému ChelčSíť 10b zapůsobila p. pásti, padnúti, padati na mysli, v srdce ap. [o myšlence] komu napadnout koho, přijít na mysl komu: padlo jemu na mysli, aby nikomu neslúžil PasMuzA 358 venit sibi in mente; jemu o tom myšlenie na srdci padne HříchM 251; pade jí na mysl, aby… ŠtítAlžb 493b; v tom, což jim na mysl padne ChelčArc 298a; pada li vám to kdy v mysl a v srdce, neviem;…mně častokrát to v srdce pada, že… RokPostA 289a

8. pf. kam násilně vpadnout, vtrhnout někam, zvl. vojensky; mění se v předmětové napadnout koho, udeřit na koho: u město paſty AlxŠ 59; mužie lsťú přěd Libušu padu DalC 11,7 (vpadnú ~Cr) besazin…Libicz; padnyemy na Filistejské v noci a vybijemy je BiblOl 1 Rg 14,36 (obořme sě ~Pad, udeřme ~Praž) irruamus; žeť mi jest…v dvuor padl [pohnaný] Půh 2,181 (1409)

9. (čím) provinit se, klopýtnout (fig.), zhřešit; pf. „hříchem p.“ dopustit se hříchu: mnozí lidé přěsvatí padly jsú tiemto hřiechem JeronM 18b ceciderunt; neb je člověk padl pýchú ComestC 316a; najviec kocháním a povolením padame MatHom 47 labimur; nenie omluvy tomu, ktož padne ŠtítSvátA 41b; padnuty kterým hřiechem, třěba sě jest vzchopiti chutně ŠtítBarlB 63; tú bázní lidé těžce padagí RokJanB 128a; sedmkrát pada spravedlivý přes den KorMan 14b ║ jeden svědek padl jest v přísaze PrávJihlA 31a dopustil se „klésky“. – K I/1 (v obr.)

10. (v čem, čím) upadnout, ochabnout, klesnout, zvl. morálně (pro co): posílím ramenú krále babylonského, a rameně faraonově padneta BiblLit Ez 30,25 (letíta ~Ol) concident; tu [v chrámech] viděním mládencuov…i sladkým zpievaním snadně padagi ženy i panny v sobě samy TrojA 52b (u vidění mládencóv,…v zpievaní… padagi ~K) corruunt; v nich [nebohabojných] všecko dobré padne RokJanB 56a; v naději pada [kajícník] RokLukA 5a (v. obleniti); aby ve zlé pokušenie neuvedl [Bůh] nás, abychme v něm nepadli RokLukA 233a, pod. ipf. ChelčBoj 395a ║ Nepadag srdce nižádného v tom BiblPad 1 Rg 17,32 (nezúfávaj ~Card, nechť se nestrachuje ~Praž) nezoufej pro to; mnozí padagi na dobrých kazateléch, když se jim posmievají RokLukA 84a upadají skrze působení dobrých kazatelů (pod. RokPostB 54)

11. [o živém organismu] zhynout, vzít za své; [v boji] padnout: ať padnu [nepřátelé] u myšleních svých ŽaltWittb 5,11 (spadnú BiblLit) decidant; padl vódcě váš [tj. křesťanů] JeronM 35a; jich množstvie pro žízeň sešlo a druzí padachu ComestC 102a zmírali; kdež jeden [štěp] padne OrlojB 22a (v. nasaditi 5); mnozí Řěkové od Hektorovy ruky…padagi TrojA 117b intereunt, pod. AlexPovB 246b; mnozí sú padli v ustech mečě BiblPad Sir 28,22 (sú zhynuli ~Ol) ceciderunt; aby nepadli u boji [bojovníci] HymnUKA 53b ne ruantur; mnozí s obú strán padagi SilvKron 73a (v. obležitel) ║ kterými obyčeji prvnieho člověka jest porazil [ďábel], týmiž od druhého člověka pokušeného padl jest HusPostH 42b succubuit byl poražen

12. [o věcech, stavu ap.] zaniknout, přestat existovat, pominout: excidit…nepada vel nevypadne [láska] VýklKruml 289a (1 C 13,8: nevypadá BiblPad, nesejde EvOl); Padl jest, padl jest Babylon veliký BiblPad Ap 18,2 (spadlo ~Ol) propadl zkáze; její [církve] trhové a ziskové padli by ChelčPař 140b; aby ti všickni bludové padli HilPřijA 60; pokoje v ní [nynější správě] nemáme, spravedlnost, řád, láska, svornost všecka padla ŽídSpráv 79 ║ ač jest ovšem padl svět v srdci jeho ŠtítSvátA 169a ztratil cenu; by…listy a pečeti vedle zněnie té smlúvy lehce jměly padnuti neb zanetbány býti ArchČ 4,429 (1456) ztratit platnost, přestat platit (pod. o Starém zákonu ŽídSpráv 155)

II. předmětové

1. v co [nežádoucího] upadnout do čeho; [v chování, v trest] propadnout čemu: Padagycze v neustavičnost UmučRoud 68; lidské pokolenie, ješto u věčnú smrt padlo bieše JeronM 28b corruerat; člověk pro hřiech padne u muku ComestC 4b hominem…casurum; ktož chtie bohati býti, ve mnohá padagij pokušenie ŠtítSvátA 12b (1 T 6,9 incidunt: upadujíť EvOl, upadají BiblPraž, vpadají ~Pad); paní své cti dlúho hájivši, i padne v hanebnost TkadlB 53a (upadne ~A); v nemoc smrtedlnú padnu JakBetl 65b; v bludy padagij JakZjev 90a; sám v škodu padage ChelčBoj 396a; židé padli v modloslužebenstvie RokJanB 16a; padagi v hřiechy RokJanK 184a; ptáci když v nemoc padagi KorMan 173b; rodové hynú v chudobu padajíce DeskyMorBrn 81 (1496) ║ ižádnému z vás nepaday v pochybenie, jakým jsme nynie potkáni pohaněním TrojA 72a venit in dubium žádný…ať nepochybuje; padá v hněv boží ChelčSíť 6b vzbuzuje boží hněv (pod. t. 7a); padagi v meč a v plamen AktaBratr 1,14a zakoušejí meč a plamen (pod. pf. t. 85b)

2. ot čeho/koho odpadnout, odvrátit se, odklonit se: Babylon padl jest od milosti jeho [boží] HusSvatokup 191a; učení, jenž…jiné horšie, padagi od světla věčného HusPostH 7b; nepaday ot ctnosti v hřiech JakBetl 106b; padagij od milosti, padagij od dobrého oumysla, od boha i ode všeho dobrého JakZjev 236b; že sú lidé daleko padly ot boha, ot jeho cesty i pravdy, příčina najvětčie obecně sú kněží zlí ListySkot 6b ║ někteří z svaté cěrekve padagy MatHom 96 přestávají být členy církve; opúštějí li [nemocní dravci] nápoj, tudy padagi i od toho svého neřádného panovánie KorMan 173a upouštějí. Sr. otpásti 3

3. jur. ot čeho, v čem [při, právu ap;] (ojed. komu) ztratit co („otpásti“ 7); [v při] prohrát (v čí prospěch): kto činí proti rozumu, hodně…ve všie své při má padnuti AlbnCtnostA 54a; v tejto při židovce v právě padl NaučBrn 46; od svého práva svú nedbanlivostí sú padli PrávJihlA 23b; slušně od žaloby padne (zhyne gl.) [žalobce] t. 47a; svědkové její [ženy], pochybilí v zpuosobu přísahy, padagi v té při t. 130b; jakžkoli jest od královstvie a koruny své padla [Morava] TovačB 15b

4. [o něčem nežádoucím] na koho/co, v koho, do čeho padnout na koho/co, zmocnit se koho/čeho; [o nemoci] postihnout koho/co: hróza smirtedlná padla na mě ŽaltWittb 54,5 (spadl ~Pod, připadl jest BiblPraž) cecidit; padla na ňeho nemoc veliká OtcB 159a (padala~E); vedro na něho [mrtvého] již viece nepadne JeronM 36b; strach i hróza pade do jich úmyslu BiblOl Jdt 4,2 (pade na…mysl ~Lit, napadl ~Pad) invasit; želenie žádné v buoh nepada MatHom 42; vietr…silného lakomstvie padl na duom Čtver 7a irruens; nemóž…nedostatek naň padnuti HusSvátA 544a (v. netrpělivý 3); padne [„anula“] na jazyk, že člověk dobře mluviti nemóž LékFrantB 188a ║ padnu někdy pokušenie velmi těžká od násilníkóv viery ChelčBoj 384a (elipsa předm.) nastanou, přijdou

5. pf. [o metaném losu] na koho (ojed. co) padnout na koho, rozhodnout pro koho: padl los na Matěje a přičten jest k jedenácti ŠtítSvátA 235b (A 1,26 cecidit: spadl jest BiblLit); ad dexteram eius facta est divinacio…na pravú stranu jeho padl jest los věštby vel kúzlo toho hádanie, scilicet s drštěk VýklKruml 178b (Ez 21,22); jakž los padne, tak dáno bude dědictvie jednomu každému BiblPraž Nu 33,54 (spadne ~Ol; elipsa předm.)

6. pf. (na koho/co, v co, k čemu) připadnout, přijít n. vyjít (na koho/co); [majetek osobě] připadnout komu: ač padne božieho Narozenie v nedělný den LékFrantA 8a; aby jeho zboží movité i nemovité padlo na jeho dědice ArchČ 29,8 (1448); mají jim dáti, což k jich dielu padne PrávSasE 47a gefellet; což z toho [majetku] přijíti a padnuti móž, to mají tomu dietěti zajistiti t. 47b (elipsa předm.) — neos.: byť bylo nepadlo na žádného [kandidáta kněžství], byli bychom ten rok beze všech kněží AktaBratr 1,9a kdyby nikdo nebyl určen ║ kteréž [zlomení hostie ap.] padnu na to, že ty nedějí se na tělu Kristovu, ale na případcích ChelčBisk 63a se přičtou tomu; když by pastva na lesích panských padla,…šestnáctero sviní…na pastvu bez uplacování budou moci hnáti a pásti ArchČ 16,305 (1486) se naskytla

7. pf. na co, k čemu ap. hodit se na co, ukázat se vhodným k čemu: klíčové Petrovi nepadnu, aniž se přihodí na to dílo převrácené [tj. Antikristovo] ChelčSíť 191b; slušie měřiti tuto řeč k tomu tělu [Kristovu], mírně li padne jedno k druhému ChelčLid 94b bude-li přiléhat; změkčivše jeho [Krista] nad olej, aby lehce na každú ránu pad ChelčPost 158b ║ vezmúce tu stranu, která nám mierně v rozum tělestný padne ChelčBisk 81a která dobře odpovídá našemu myšlení (pod. t. 80b); vuobec pada [obecná kronika] na všechen svět…Zvláštní kronika…padagiczi toliko na jedno královstvie…, proto neb na zvláštní věc pada a na zvláštní miesto ŽídSpráv 153 vztahuje se ap.; daj mu píti [čekanku] a padne jemu hned LékŽen 64a pomůže mu

8. pf. co popadnout, uchopit: padne deset mužóv…podolek jednoho muže BelA 187b (popadnú ~C; Zch 8,23: pochytie BiblOl, chytie se podolka ~Lit) apprehendunt. – Sr. padenie 9

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


padati, -aju, -áš ned. padat; padáním (na kolena ap.) projevovat úctu, bázeň: přěd ním budú padati múřěnínové; (v co) padat, vnikat: vlny padáchu v lodi; dopadat někam, přepadat, zmocňovat se, zachvacovat: myšlenie těžká padají v srdce lidem; upadat do něčeho: v rozličná padají pokušenie; (od čeho, čeho) odpadat, odklánět se: padají od boha i ode všeho dobrého
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 6 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).