1. (ot čeho [celku]) odpadnout, oddělit se a upadnout: snáze jest nebi i zemi přěminúti, nežli ot zákona jeden list otpadne BiblDrážď L 16,17 (~Ol, z zákona jednomu slovu upadnúti ~Lit, ~Pad, padnúti ~Praž) quam…cadere (v obraze); od pravého lícě jeho odpadli dásni jeho s polovicí rtóv ŠtítBrigP 90b deciderat; aby…maso [podvázané] i s nití odpadlo LékRhaz 162; ║ šíp nepronikl skrze žílu, aniž uvázl na miestě, než ihned odpadl LékSalM 488 vypadl

2. (ot čeho [spolutvořícího celek]) odpadnout, odloučit se (od něčeho), přestat být pohromadě (s něčím): takové žádosti od pevnosti neodpadnu, neb již mně jest čas pokánie činiti OtcMuz 18b non decidantur (kalk) nepozbudou pevnosti; cesta…zpravuje sobě se pravdú jeho [Kristova] učenie, a to neodpadne jedno od druhého ChelčJan 66b; jakž by meč odpadl, pod nímž on života chová ChelčSíť 121b; ║ adtactu procul evanescere (recedere otpadnuty, zmizeti gl.) iussit GlosSed 57b zaniknout

3. čeho, ot čeho, koho gen., ot koho [směrodatného] odpadnout, odvrátit se, odklonit se od něčeho: aby sě mne nepřieliš bál a pravé naděje neodpadl OrlojK 440 (var. a lat. v. otpadati 3); zstydne láska v mnohých jiných, kakžkoli neotpadly sú ovšem viery LyraMat 153b licet non caderent; od své pravdy aby mi nedal [Bůh] odpadnvti HusPostH 54a; od boha odpadnv́ti tak daleko a tak hanebně zpohaněti JakVikl 210b decidentibus…partibus; světa odpadnuti a bohu se celým srdcem dáti ChelčArc 58b; jeho [Husa] mnozí odpadechu LetKřižA 20; ║ těm, jižto jsú jednú osvieceni…a odpadli sú, točíš skrzě hřiech smrtedlný BiblOl Hb 6,6 (~Lit, ~Pad, odpadli sú vel vypadli VýklKruml, opět vpadli v hřiechy BiblPraž) prolapsi sunt odpadli, opustili nastoupenou cestu

4. čeho, ot čeho [činnosti, chování] zanechat něčeho, ustat v něčem; [od záměru, něčeho započatého] upustit od něčeho: odpadli svého diela [tj. stavby babylónské věže] MartKronA 6b licssent si von…bauwen; abych se tvrdých hróz lekaje, od počatého úmysla odpadl TrojA 4b ut…desistam; hvězdy, to jest lidé, budú s nebe padati, to jest odpadnv od nebeských obcování HusPostH 6b; mnozí…odpadnau modlitby JakPost 117b; té věci [předsevzaté] tak nemieníme opustiti ani tak lehce odpadnúti, než zasě skutečněji před sě vzieti ListářRožmb 1,127 (1431); on i dnes neodpadne své pilnosti nad raněným ChelčPost 223b; jakž jediné přijde…masopust, tošť ihned odpadnau a odstoupie od dobrého počatého [v postě] RokPostA 266a; kto nepřivykne ctnostem zmladu, ten neodpadne od hřiechóv na staru AlbnCtnostA 106b; ║ ot nie [nastoupené cesty tři králové] neotpadli sú, až právě to, což hledali…, nalezli sú HusSvátA 560b na ní vytrvali

5. [po výrazech započetí žádoucí činnosti] přestat, nechat toho, vzdát se: znamenitě počna [člověk] stav něterý svrchovaný a pak opět odpadna znamenitě ŠtítSvátA 106b; brzo odepadnv a nesnadně v nie [v lásce lidé] setrvají TkadlA 31b; jiní [páni]…mní, by nebyli povinni polepšiti; a někteří počnúce odpadnu HusSvatokup 173a; uvážíce se [v léčení] hanebně odpadnuti LékSalM 723

6. koho (gen.), ot koho [pronásledovaného ap.] nechat někoho, přestat dotírat na někoho; [o vojsku] stáhnout se zpět od někoho: paní…odpadla Jozefa, ale zamilovánie zlé žádosti neodpadlo jie AsenF 257a; Trojánští odpadechu Řěkóv [pronásledovaných] TrojA 127a; toho nečiní [ďábel zmírnění] proto, aby nás litoval anebo nás odpadl, boje se nás pro naši ustavičnost ChelčBoj 383b nechal na pokoji; odpadniete od těchto lidí a nechte jich BiblPraž A 5,38 (otstupte ~Ol, ~Pad) discedite; táhli sú odtud [nepřátelé] a vidúc, že jich naši odpadnúti nechtie, koně jsú svého odjeli ArchČ 8,127 (1474)

7. jur. čeho, ot čeho [práva, žaloby ap.] přijít o výhody vyplývající z něčeho; [právo, při] ztratit: odpadni [odsouzený Beliál] ode všeho práva i moci BelB 76a cadant; pokuta toho, ješto nechce té přísahy učiniti, aby žalobce otpadl své pře BelA 165a ut…cadat; ote všeho práva svého…otpadnuti má [rušitel smlouvy] PrávHorS 157b casurus; aby ot ustanovené otpadl [žalobce] žaloby PrávHorS 168a ut…cadat