obležitel, -e m.; k obléci, -lahu
obléhatel, obléhající: mnozí s obú strán padají, s obležiteluw množší SilvKron 73a obsidentium
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obležitel, -e m. obléhatel, obléhající
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.