nasaditi | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nasaditi, -źu, -dí pf. (ipf. nasazovati); k saditi

1. co [slepici] nač [na vejce] nasadit (k vysedění mláďat): nebo jakožto slepicě naſazena na vajcě, když již zároda v nich bude, a jakž jich oškludne, tak sě vajcě zkazie OtcB 132a (tak i ost.). – Srov. náseděti 2

2. co [ostrého] (nač) nasadit, nastrčit (na něco), připevnit ke konci nějaké násady: poče se s ní [se sekerou] muž k lesu bráti, a chtě onu naſaditi, poče topořiště prositi BawEzop 2632; také ti lidé jezdie na koních…, ale majíť biče břidké a ostny železem naſazene na huol, jako zde jimi volóv pobádají CestMandA 209a; nebo šíp nebývá vystřelen, leč jest naſazen na dřevo. Takéž i diábel skrze lidi pokryté naſadi slovo božie na svú lež a střielé v srdce lidem ChelčBoj 407a

3. čeho (komu/čemu, pod co [proti úderu n. jeho zdroji]) nastavit, nastrčit, vystavit, vysunout něco (k zachycení očekávaného úderu): ač kto tě udeří v pravé líce tvé, naſad jemu i druhého BiblLit Mt 5,39 (~Praž, podaj EvOl, poskyť BiblDrážď, obrať ~Ol, daj ~Pad) praebe; Naſadi tepúciemu líce BiblLit Lam 3,30 (dá Pror, BiblPad, ~Praž) dabit; abyšte…vašich modliteb štítuov naſadili [proti utrhačům] ProlBiblL 150a (Prol. ad Rg: ~K, BiblPad, ~Kladr) ut…clipeos apponatis (v obraze); ruce též, když chtie v hlavu neb v nohu udeřiti, bráníta a často sebe naſadyta ŠtítKlem 66b; musí [mluvící pravdu] své hlavy pod kladivo (-wuo ed.) naſaditi GestaB 30a; tovaryš Achiluov svého štíta naſadi ráně Achilově TrojA 91b; jsúce zášijkováni a poličkováni, aby i druhého líce naſadili ChelčSíť 51a; koliko v naſazenem těle sem ran vzal SilvKron 83b quot adverso corpore vulnera accepi; ║ tiem poslušenstvím proroci i apoštolé i jiní mnozí svatí naſadyly sebe nebezpečenství všelikému až do smrti ŠtítVyš 63b exposuerunt se vystavili se; bonum ergo est, ut pueri vestri, adolescentes a mladice, naſadili ucha, dum antiqui homines sapientes aliquid boni narrant RokMakMuz 210a napnuli uši, zbystřili sluch; ideo et Christo eam [avaritiam diabolus] eciam tuto naſadil dicens: Hec omnia dabo tibi RokMakMuz 352a postavil před oči (jako léčku) nasaditi na smrt n. k smrti koho/čeho [života] (pro koho/co) vystavit nebezpečí smrti, vydat na pospas smrti někoho n. něco: pro něžto silně života na smrt naſadye BiblMuzSZ 2 Mach 6,27 (~Lit, život dada na smrt ~Ol, z života vystúpě ~Pad, smrt podstúpím ~Praž) vita excedendo; statečnost, jíž se smí [církev] pro Krista a jeho pravdu na smrt naſaditi HusProv C2b; kdyby kto sluhy naſadil na smrt HusPostH 100a; naſadie svých životóv k smrti pro pravdu pána Ježíše Krista HusKorH 121b

4. koho/čeho, ojed. co [cenného] (pro co, oč, za koho, podlé koho) nasadit, dát v sázku, vystavit nebezpečí zničení někoho n. něco (pro něco n. někoho): kteřížto pro duši mú hlav svých sú naſadili [pomocníci] BiblLit R 16,4 (své hrdlo položili ~Drážď, ~Ol, šíjí svých sú naſadili ~Pad, svých hrdel naſadila ~Praž) suas cervices supposuerunt; statečný chot bude brániti své choti a svého života za ni naſady ŠtítBrigC 16b vitam suam opponere; apostoli pro veritate evangelica tradiderunt corpora sua nasadyli sebe usque ad mortem HusBetl 2,52; každý křesťan, když by viděl, že můž hřích smrtedlný zjevný zstaviti, má o to života svého naſaditi JakPost 105b; et super impendar ego ipse a naſadim já sám sebe VýklKruml 297b (2 C 12,15: v. naložiti 3); pro tu milost [tělesnou] nelitují [lidé] práce, peněz, pohodlé i života naſaditi ChelčBoj 400a vynaložit; jakť musí kóže naſaditi, kto chce spasen býti RokJanB 40a; že bych…i vlasuov podlé tebe naſadila TovHád 33b; všickni… hrdel svých podle nich prvé chtí nasaditi BřezKron 532 colla…ponere; pro pravdu přijímání z kalicha mnozí věrní statkův i hrdel nasaditi žádali sou BřezKron 360 exponere; kteřížto netoliko svá zboží, ale syny, přátely, rody i svá vlastní těla nelitují nasaditi pro zachování víry křesťanské ArchČ 20,551 (1467); ║ anať [věrná žena] se nejednú k jeho [mužovu] rozkázaní naſadi ku práci robotné RokJanB 73a věnuje se práci (srov. stpol. nasadzić się); vy své pečeti zavazujete za něho [krále], píšete, slibujete: jeho strana mlčí, nikam se nevyvalí, doma radí a vámi vždy nasadí ArchČ 3,575 (1467) vás vždy nastrčí. Srov. naložiti 3

5. čeho, co [sadbu n. násadu] (kde, kam) umístit něco (někam) tak, aby dále rostlo a přinášelo užitek; [rostlinu] zasadit, vysadit; [ryby] nasadit: v těch [sadech] jsem naſadyl ščěpóv všelikého ovocě BiblDrážď Eccl 2,5 (~Ol, posadil sem ~Lit, ~Pad, posázel sem ~Praž) consevi; rozličné štiepie, ješto bieše sám [poustevník] naſadil i rozplodil OtcB 30b plantaverat; kdež jeden [štěp] padne, tu hned jiný naſadij [hospodář] OrlojB 22a subrogare; jakéhož kořenie naſadyſſ v zahradu srdcě svého, takovéžť dá ovoce ŠtítVyš 78a plantaveris (v obraze); hledejte v zahrádce vonného kvítí naſazeného AktaBratr 2,173b; a dále sobě vinu dávají o násadu a požitek rybníka, poněvadž Polomec…, co byl nasadil, nic nenalezl Půh 5,124 (1487); on jest byl nasadil do něho [cizího rybníka] sobě plodu Půh 7,120 (1496)

6. co [zemědělský objekt] (čím) osadit, opatřit sadbou n. násadou; [vinici, zahradu] vysázet, posázet; [rybník] nasadit: bieše jeden člověk hospodář, jenž bieše naſadil vinici EvPraž 7a (Mt 21,33: BiblOl, štiepil EvZimn, ~Beneš, BiblPraž, pod. ~Lit, ~Pad, ščepoval EvOl, jest vzplodil BiblDrážd) plantavit; a tak já miením i žádám zahradu tvého srdce naſaditi a zámutkem a protivenstvím jako ruoženým kvietím OrlojB 7a impinguare (v obraze); vinnici naſadiṡ a zkopáš HusVýklB 29b (rozsadíš ~T; Dt 28,39 plantabis: vzplodíš BiblCard, ~Ol, ~Lit, štiepiti budeš ~Pad, budeš kopati ~Praž); dědiny osál, rybníky nasadil ArchČ 28,2 (1438); maje rybník nasaditi Břenkovi Půh 3,297 (1447); že by jej oni [bratři rybník] nasadili svým plodem ArchČ 37,45 (1454); aby je [rybníky] sobě nasadil DluhRožmb 229 (1458) aby si je zarybnil

7. co [hodnotu] nadhodnotit, vysoko ohodnotit n. vycenit; [cenu] nadsadit; [zboží] předražit: na velikú cenu je [obchodníci věci] naſadie a bohatie se jimi ChelčPař 110a; ale naſadij [lidé] cenu přieliš drahú ChelčSíť 165a; naſadte věno a požádajte daruov a s milostí dám, zač žádati budete BiblPraž Gn 34,12 (povyšte věna ~Ol, ~Pad) augete dotem; prosíme [hrnčíři pány], abyšte ráčili na naše obtiezenie vzezřieti, kterak všecky věci jsú nasazeny, maso, pivo, chléb…, že nám všecky věci těžko přicházejí pro veliké náklady ListářPlz 2,417 (1500). – Srov. nasazovati 5

Ad 3: za lat. exponere stč. též postaviti (sebe), vydati (sě). – Ad 4: za lat. tradere stč. též dáti, otdati, vydati, vzdáti. – Ad 5: za lat. conserere stč. též saditi, ščiepiti; za plantare též rozploditi, rozsaditi, zsaditi. – Ad 6: za lat. plantare stč. též osaditi, saditi

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nasaditi, -zu, -díš, pftiv.; stsl. nasaditi plantare, seminare. — Nasaditi, posaditi na něco, ansetzen: (muž) chtě onu (sekeru) naſaditi, poče topořiště prositi Baw. 112, n. = n. na topůrko, topůrkem opatřiti; slepice naſazena na vajcě OtcB. 132a. — Vsaditi, einsetzen: když jeden (štěp) padne, hospodář jiný naſady Kruml. 398a. — Nasázeti, vysázeti, anpflanzen, bepflanzen: zahradu tvého srdcě naſaditi zámutkem Kruml. 365a, n. čím; on sám dřievie naſadil i tohoto všeho zelé OtcB. 164b, n. čeho; (štěpie,) ješto bieše sám naſadil i rozplodil plantaverat t. 30b; káže král ščepóv naladiti plantare Mill. 70b. — Nadsaditi, draho vyceniti: za velikú ceny (sic m. cenu) je (ty věci) naſadie a bohatie sě jimi ŠtítPař. 110a; což koli uložíte, dám, naſadte věno a požádajte daruov, a s milostí dám augete dotem Pražsk. 1. Mojž. 34, 12. Nastaviti proti čemu, nasaditi, darbieten, daransetzen: ruce, když chtie v hlavu neb v nohu udeřiti, bráníta a často sebe naſadyta Štít. uč. 66b, n. čeho; mnozí svatí naſadyly sebe nebezpečenství všelikému až do smrti ŠtítVyš. 63b; (tepoucímu tě) naſad i druhého (lícě) praebe Koř. Mat. 5, 39; (ktož) z milosti o spasenie bližnieho do smrti sebe naladí HusPost. 80b; (člověk má) těla svého na smrt naſſaditi t.; dosti by bylo, kdyby kto slúhy naſadil na smrt t. 100a: že sú hrdel svých směle nasadili HusE. 1, 399; i života svého nasadíš t. 2, 338; tělo (pro pána) naſaditi Hug. 392, n. čso.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nasaditi, -z’u, -díš dok. nasadit; osadit, posázet, vysázet (pole ap.); nastavit, nastrčit; vystavit nebezpečí, dát v sázku, všanc; nadsadit cenu něčeho, nadhodnotit, předražit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nasaditi dok. = založiti; nasázeti; vydati všanc; nastaviti; draho vyceniti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).