opustiti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

opustiti¹, -šču, -stí pf. (ipf. opúščěti, opuščovati); k pustý

1. co [území, nemovitost ap.] učinit pustým, zpustlým, zvl. zbavit obyvatel, bohatství, vybavení ap.; [o nepříteli, škůdci] zpustošit: bieše [Darius] všě země opuſtyl AlxV 2237; když král žaluje na koho, že mu loviščě opuſtyl RožmbA 50; opuſtim svatyni vaši BiblCard Lv 26,31 (~OI, ~Lit, zpustilé učiním svatyně ~Pad, zpustnou ~Praž) deserta faciam; synové Machir…hnachu do Galaad i opuſtichu ji, zbivše bydlce jeho BiblCard Nu 32,39 (~Ol, ~Lit, zkazili sú ~Pad, vybojovali ~Praž) vastaverunt: ježto jsem v židech prolichvil…a svá zboží opustil, ztrávil Půh 2,108 (1407); brány jeho opuſſczeny budete násilně Pror Jr 2,12 (opuſſtieny buďte BiblOl, ~Lit, ~Praž, zpuštěny buďte ~Pad) desolamini; ješto [myši] sú opuſtili zemi BiblOl 1 Rg 6,5 (var. v. nakaziti 1) demoliti sunt; dědina jeho opuſſtiena jest netbáním rataje lénieho GuallCtnostM 39a agros…destructos zpustla; město…morem velikým tak jest opuſſtieno BřezSvět 122a; pakli by co opuštěno bylo válkami Půh 2,227 (1412); aby…všecko jako kobylka sleptala a opuſtila [moc] ChelčSíť 88b; populare lúpiti aut opuſtiti populari idem, pusto učiniti SlovKlem 20b; ║ pobí Amalecha a opuſt všeliké věci jeho BiblCard 1 Rg 15,3 (~Ol, zkaz ~Pad, ~Praž) demolire znič

2. koho [poddaného] ožebračit, zničit, přivést k záhubě: non depopulabuntnr nebudú hubiti vel neopuſtie vel nezpustie VýklKruml 185a (Ez 45,8; nebudú hubiti… kniežata lida mého BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, nebudú lúpiti ~Pad); že mi [abatyši] opustil [pohnaný opat] dva rybáře v Lazcích, shoníce mi rybáře s řeky Půh 2,429 (1414)

3. koho/co ot koho, ot čeho odloučit, oddělit; ot koho co [žádoucího] zbavit někoho něčeho: jižto [cizinci]…od synóv samu jedinú [vdovu] opuſtyli BiblDrážď Bar 4,16 (tak i ost.) a filiis unicam desolaverunt; opuſſtieny jsme od vás, točíš daleci na čas, řěčí i viděním, ale ne srdcem BiblOl 1 Th 2,17 (~Lit, ~Pad, ~Praž, daleci vy jste ~Drážď) desolati a vobis; duch, když se nadme pýchú, od něho život bude opuſſtien Čtver 58b ab eo vita relinquitur; milosti své od nižádného on [Spasitel] neopuſti, leč kto sám jej opustí SolfA 67b; resolutaque membra iacebant officiis deserta suis od svých přirozených úřadóv opuſſtieny GlosSed 87a; čím více kto opuſſtien jest od lásky, tiem tvrdší bývá k bližním svým JakZjev 73a

4. co opustit něco, odejít odněkud; [vojenský objekt] vyklidit: opuſtiw oběd postní, přišel jest TobU 137a (Tob 2,3 relinquens: BiblPad, oběda nechav ~OI, ~Lit, ~Praž) nechav oběda; opuſtyw [Mojžíš] cěstu přěs vodu jako další ComestC 55b praetermittens; hrady své špižoval [kníže] pokrmy i opuſtil GestaB 8a hostibus dereliquit; opuſtie [Priamus], toho hradu obleženie, rychle táhne k Troji TrojA 28a (opuſtiw ~K) deseruit; opuſtili sú [svatokupci] cestu pravú HusSvatokup 119b (v obraze); kteříž byli…opuſtili chrám i sloužili bohuom cizím AktaBratr 1,166a (v obraze); že bych musil zámky své opustiti a těm Polákóm se brániti ArchČ 8,32 (1471); ║ v hodinu sedmú opuſtila jej zimnicě EvBeneš 80a (J 4,52: ostala jeho ~Seit, tak a pod. i ost.) reliqnit přestala mu; zatemněná také diábelská osidla opuſtiecz MajCarA 4 relictis insidiis vyprostivše se z osidel; opuſtil jest [Démosthenés] zlatohlav a sprostnú kytli vzvlékl na se BurleyMudrC 182a odložil

5. koho, ojed. co (v čem [nežádoucím], proti čemu) opustit, nechat, zanechat samotné(ho) bez pomoci, bez ochrany, bez péče ap.: srdce opuſtilo jest mě ŽaltKlem 39,13 (BiblOl, ~Pad, ~Praž, pod. ŽaltPod, ~Kap, stúpilo mne ~Wittb, odstúpilo mne BiblDrážď, otstúpilo ŽaltGlosMuz) dereliquit me; aby biskupstvie i osadu sobě poručenú opuſtye…, i bral sě do Říma PulkB 38 dimissa ecclesia; opuſti člověk otcě i máteř a přídržěti sě bude ženy své BiblOl E 5,31 (~Lit, ~Pad, ~Praž) relinquet; méně múdrý [tonoucí] má opuſtien býti a múdřejší zproštěn GuallCtnostK 174 ponechán osudu; aniž…opatrnost jeho [mravence] jest opuſtila Čtver 77b cum…nec… dimisisset; nižádný pro dům sousedův neopustí svého domu ArchČ 20,552 (1467); že bych já služebníka svého proti takové moci opustiti nemienil ArchČ 8,11 (1470); že mne neráčíš v této mé pilné potřebě opustiti ArchČ 10,62 (1492); ║ sestra má opuſtila mě samu slúžiti BiblJ L 10,40 (~Praž, ostavila EvVíd, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, nechala EvOl) reliquit me nechala mne samotnou sloužit; kdy by lékař ranný neměl sanguinis draconis, …proto nemá raněného opuſtiti LékRhaz 8 zanechat bez léčení relig. [o Bohu]: nátisky trpímy, ale nejsmy [apoštolové] opuſſczzeny EvOl 162b (2 C 4,9: BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž, bóh nás neostane ~OI) non derelinquimur; Neopuſtym tebe ani zapomenu EvOl 157b (Hb 13,5: Neopuſtym tebe ani tebe ostanu BiblOl, ~Drážď, ~Lit, ~Pad, nenechám tebe ani opuſtim ~Praž) non te deseram neque derelinquam; móžť [Bůh]…spomoci neb opuſtyti KancJist 64; mládence Davida ruka božská proti ukrutnému a silnému Goliášovi nikoli neopustila ArchČ 20,560 (1469); ║ přěpustí li kdy buoh kdy protivenstvie, neopuſtyt člověka do skonánie nechati v něm JeronM 53a nedopustí, aby člověk v něm byl nechán

6. koho propustit, nechat jít: bohaté opuſtil jěšutny ŽaltKlem 145b (L 1,53: EvZimn, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, ~Praž, var. v. nechati II/6) dimisit; nechtě jie [Josef Marie] ohlásiti, chtieše ji tajně opuſtiti BiblLit Mt 1,19 (PostGlosMuz 81a; pustiti EvSeit, ~Ol, ~Beneš, BiblOl, ~Pad, odbyti EvZimn, BiblDrážď, propustiti ~Praž) dimittere; ║ opuſtyu protivo mně mluvu mú ŽaltKlem 153a (Job 10,1: vypustím BiblOl, ~Lit, ~Praž, nechám ~Pad) dimittam adversum me nechám promluvit; opuſtili šturm k městu [Čechové před Vídní] LetKřižB 274a zahájili; pokojně kraloval [Jiří Poděbradský] zemi súdě, práva jim [pánům] opuſtiw, tak aby zmatky zašlé opravoval LetKřižB 275a vydav; až k Žitavě přijedše, i opuſtili honce LetKřižB 281a vyslali

7. co (komu) zanechat, zůstavit (kniž.), nechat po sobě; v pas. zůstat: bude opuẛtien vám dóm váš pust BiblLit Mt 23,38 (~Pad, ~Praž, ostane EvSeit, ~Zimn, BiblDrážď, ostavi EvOl, ostaven bude ~Beneš, BiblOl, domové tvoji opustějí EvPraž) relinquetur; jiným tak těžkého bludu příklad aby nebyl opuſtien žádnému MajCarA 38 ne…relinquat; nebuď šita [malá rána], ale bez scelenie buď opuſſtiena LékRhaz 135 nechána tak; zde [na zemi] všecky věci opuſti ŽídSpráv 31; ač jsú kteří nedostatci opuštěni v dání majestátě JMtiArchČ 37,1854 (1456); ║ opuſſtien jest člověk tak v správu boží, že nic nemuož učiniti, než co pán buoh chce ŽídSpráv 219 odkázán jest na řízení

8. co, koho, s inf. pominout, nechat stranou (mimo svou pozornost); [část sdělení] vypustit, vynechat; [povinnost, radu ap.] zanedbat, pustit ze zřetele, opomenout; [škody ap.] přejít mlčením, nečinně strpět: o té královně jest mnú opuẛtieno, což o ní jest v kroniku vloženo DalL 49,47 ich han undirwegin…laszin; jichžto [divů] pro tesknost pořád vypraviti opuſtymy OtcA 87a; jeho [Dionysiovo] obrácenie opuſtil vidopis, ale my chcem naplniti ComestK 265a praetermittit; páni ti jistí radu kniežete svého opuſtywſſe PulkB 12 deserentes; aby divným prostředkem miery utrpenie viny neopuſtil a právu tvrdému dosti učinil GuallCtnostM 8b (neotpustil ~K) ut…non obmitteret; ktož opuſſtie sám se má péči od jiných GuallCtnostM 19a (opuſtie ~K) se…neglecto; všickni opuſtiwſe krmě, i díváchu se hudbě její ApolBaw 213a; ktož dobrého co činí…, neopuſtie…z lenosti úřadu svého, tak že svú snažnost přičiní HusSvatokup 146b; měšťanóv práva opuſtiw [velekněz] BiblPad 2 Mach 4,11 (VýklKruml, zavrh BiblOl, pod. ~Lit, kazil ~Praž) destituens; nechtě hradových potřeb opustiti ListářRožmb 2,4 (1438); nerač [pane Oldřichu] toho [svého] dobrého jména opustiti ListářRožmb 2,211 (1442); opuſti [pán] to, co jest měl z úřadu činiti ChelčLid 95a; jestliže by kostelníci…opustili tu novú lampu, že by nehořela ArchČ 18,339 (1464) zanedbali ošetřování lampy; které škody budu déle brati pro tvé neplněnie, nemiením jich opustiti ArchČ 8,53 (1471); takové lži a zrady nemohu opustiti, ježto se dotýče cti otce mého i mé ArchČ 8,121 (1473) mlčky trpět; kterýž [ručitel] slíbil za měščku…, opustiv měščku NaučBrn 151 (1482); ║ neb jest pan purkrabie od VMti kázal jest nám ssúti obilé…, tak pravě, že za to VMt opustili jste úroky v ty války zašlé ArchČ 21,392 (1475) prominula, odpustila relig.: cožkolvěk skrze života mého mdlobu proti božství tvéj milosti sem opuſtila ŽaltPod 149b; súd boží opuſtyly JakBetl 56a (srov. Mt 23,23 reliquistis: pod. EvOl, BiblDrážď, ~Lit, opúštiete ~Pad, ~Praž, neplníte ~Ol); duše své nikoli nezmeškají ani opuſtié RokJanB 7b; ║ opovrhli [Židé] boha pravého, opuſtili jemu slúžiti KorMan 150a přestali (srov. 10)

9. co [zákon ap.], koho [božstvo] opustit, přestat uznávat něco n. někoho, odstoupit od něčeho n. od někoho: pakli opuſtie synové jeho ustavenie má ŽaltKlem 88,31 (BiblOl, ~Pad, pod. ŽaltKap, BiblLit, ~Praž, otstúpie…zákona ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď) si…dereliquerint; rozbujalo jest jeho [královo] srdce na jeho zahynutie, i opuſtil hospodina, boha svého BiblCard 2 Par 26,16 (~Ol, pod. ~Lit, zmeškal jest ~Pad, nedbal na…boha ~Praž) neglexit; také svatí apoštoli po božiem umučení neopuſtichu nice pro bitie a bičovánie ot kázanie Jezukristova AlbRájA 20a non…cessaverunt; zvolili Barabáše lotra, mordéře, Krista pravdu opuſtili KorTrak f1b; kto vás naučil opuſtiti bohy a uvěřiti v ukřižovaného PasKal M18b

10. co [chování, stav, majetek ap.], ojed. čeho, s čím zanechat něčeho, upustit od něčeho; [něco žádoucího, majetek] vzdát se něčeho; [činnost] ustat v něčem: odstup ot hněvu a opuſt zlob ŽaltKlem 36,8 (~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Pad, ~Praž, ostaň sě rydánie ŽaltWittb, ostav sě rydánie BiblDrážď, ostav se od prchlivosti ~Lit) derelinque furorem; chceš li ješče opuſtyty svú chytrú řeč i odpěru a přijieti naši vieru LegKat 3185; by tento svět opuſtil̇OtcB 5b renuntiasse mundo; pak bylo opuſſczeno s obřězováním ComestC 118b intermissum fuerat; opuſtywſſy [šlechetnost] světských věcí vrátila sě jest… do nebes DialBohU 29a (popustivše ~L) relictis terrestribus; úřad i…užitky opuſtiw, vieru křěsťanskú plně přijal BiblOl Pror. ad Mt; v svých napomínáních opuſti haněnie BiblLit Pr 12,11 (pustí pryč ot sebe ~Drážď, púštie pryč ot sebe ~Ol) relinquit; mnohé své obyčeje opuſtiecze CestMil 46a dimittentes; buoh nemóž své spravedlnosti opuſtiti HusDcerkaM 212b deserere; opuſtieċe blud, následujme pravdu HusBludM 211a relicto errore; toť mazánie nemá býti opuſſtieno až do smasenie (-zenie rkp) rány LékSalM 446 non relinquantur; dobrého by sě chtěl držeti a zlé opustiti ListářRožmb 1,30 (1420); když sú neopuſtili své vuole AktaBratr 1,153a; milý synu, chtělať sem psáti při židovi Jakubovi, i opustilať sem ArchČ 21,422 (1491) upustila jsem od toho; aby mi od panie zase vrácen byl ten kámen, kteréhož jsem jí pójčila, žeť jeho opustiti nechci ArchČ 15,53 (1491) — jur.: aby dopuštěn byl k vedení pří o zvláštnosti, opuſtie při o drženie BelA 164a; Tlačisvět se vždy k právu připoviedá, že práva svého opustiti nemiení PrávOpav 1,34 (1443); proto toho [„zvodu“] úředníci opuſtiti nemají, než na všecky spolu úhrnkem zvésti…vedlé puohonu TovačB 37a; opustila [Kateřina] královo právo a řekla, že chce odpor vésti dědicstvím ArchČ 37,1547 (1460); aby to ráčili opatřiti [konšelé], …aby to zádušie a ta lázna nebyla opuštěna ListářPlz 2,298 (1492); ║ i bude list jeho [stromu] zelený…a nikdy neopuſty činiti ovoce EvOl 114b (Jr 17,8: nepřestane Pror, BiblOl, pod. ~Lit, ~Pad, ~Praž) nec… desinet nepřestane; opuẛtieno jest dielo domu božieho v Jeruzalémě a nebylo jest až do druhého léta BiblPad 1 Esd 4,24 (jest přestáno ot diela ~Ol, sú přestali ot dělánie ~Lit, přetrženo jest dielo ~Praž) intermissum est přerušeno

Ad 1: za lat. vastare stč. též popleniti, zlúpiti. – Ad 4: za lat. relinquere stč. též ostaviti. – Ad 5: za lat.dimittere stč. též zóstaviti. – Ad 7: za lat. relinquere stč. též pozóstaviti. – Ad 8: za lat. praetermittere stč. též zanechati; za negligere též netbati. – Ad 10: za lat. renuntiare stč. též vzdáti; za intermittere též zanechati. – Srov. paralelní nechati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


opustiti², -šču, -stí pf. (ipf. opúščěti, opuščovati); k pustiti

1. co [umístěného kolem n. podél těla] spustit, nechat spadnout n. splývat dolů; [ruce] svěsit; [vlasy] nechat si narůst: když vzdvihl Mojžieš ruce, i vítězieše Izrahel, a pakli byl málo opuſtil, přemáháše Amalech BiblCard Ex 17,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, opúštěl ~Praž) sin…remisisset; rúcho opuſtyecz snažně sě zastřiechu ComestC 289a demissa veste; všichnu braň opuſti [raněný] TristB 173b; když uslyšě Izbozech…, že jest sšel Abner…, opuſtil svoji rucě BiblOl 2 Reg 4,1 (~Lit, rozpustily sú sě ~Pad, spustil ruce doluov ~Praž) dissolutae sunt; opuſtyw uzdu svým žádostem OrlojA 88a freno…laxato popustiv; demissa cervice Opuſſtyenu tváří GlosSed 114a skloněnou; si comam nutriat ač vlasy…opuſti vel ač dá kštici…ruosti VýklKruml 288a (1 C 11,15: pustí BiblOl, dá li kštici rósti ~Lit, ~Pad, ~Praž); svět drží hlavu vysoko…, svět vlasy dlúhé opuſti RokJanB 324a (srov. 1 C 11,14 a 15); sedni žena nad tím dýmem na stolici opuſticz rúcho LékŽen 43a; ║ že jest voda vzata z toku spravedlivého a opuštěna jest na mě a mé lidi Půh 4,430 (1464) vyvedena, vypouštěna

2. koho/co obklopit: potom [po kamenování] učedlníci jeho opuſtichu ho [sv. Pavla] a duch se k němu navrátí ComestK 261b circumdederunt illum assistentes ei shrnuli se kolem něho; jenž [hrádek] jest byl na samém břehu té řeky ustaven a všudy vodú opuſſtien AlexPovT H7a (obklíčen ~A, ~C, ~D, pod. ~B) ab utraque parte…pars fluminis decurrebat; ║ pakli by nechtělo [město] pokoje a počali by se brániti, tehdy opuſtiṡ k šturmu se všech strán BiblPraž Dt 20,12 (vybojuješ je ~Card a ost.) oppugnabis eam pustíš, vyšleš vojsko k útoku ze všech stran

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


opustiti, -šču, -stíšdok. (co) zpustošit, zničit: vše země opustil, že nikomu neotpustil; (koho, co) opustit, odejít; zanechat samotného, bez péče, ponechat, osudu; skoncovat, přestat s čím, odvrátit se, upustit od koho, čeho, vzdát se, odříci se koho, čeho; (co od koho) zbavit koho čeho: milosti své od nižádného on neopustí; vynechat, vypustit, neuvést, nezmínit se; zanedbat, nepostarat se dostatečně oč; povolit, uvolnit; spustit: opustiti k šturmu, šturm zaútočit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


opustiti dok. = zanedbati, zanechati, vynechati; z péče pustiti; zpustošiti; — opustiti= zpustiti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).