1. (o krajině, území) pustý, liduprázdný, neobydlený: šli jsú přěs tu púšči, přěs pusté lesy a často hospody nenaleznúc musili na poli do zajitřie ostati KristA 28r; Anektanabo … ihned šel jest na pusté miesto, vyryv kořenie a zetřev je, pobral jest tuk a smiesil jest s kúzlováním skrze potvory rozličné AlexPovB 235r

Pusté moře Mrtvé moře: on [Jarobeám] jest navrátil mezě Israel ot vchodu Emach, ješto jest Antiochia, až do moře Pustého, ješto jest moře Mrtvé podlé slova božieho, ješto je mluvil skrzě sluhu svého Jónu, proroka z Get ComestC 193v ad mare solitudinis

2. (o místu) odlehlý, osamocený, odloučený, poskytující samotu n. úkryt: to když uslyšě Ježíš, otjide odtud v lodí na pusté miesto na stranu BiblDrážď Mt 14,13 (na púšti BiblOl) in locum desertum; poďte s cěsty na pusté miesto LyraMat 58r (sr. Mc 6,31) in secretum locum

3. (o územním celku, budově) prázdný, opuštěný, zpustlý: jež sě stalo v Čechách nenie, gdež přívuzných králóv nenie …, vše pro tě, proradné plémě, pusty sú nejedny země LegJidM 24: přijidechu [poustevníci] na to miesto na lesě i nalezechu pustý chrám pohanský OtcB 96r templum … desertum; „pusté/pusto učiniti“ co (zemi, město ap.) zpustošit, vyplenit: evertere vyvrátiti, přehládati vel pusto učiniti SlovOstřS 133; „pusté/pusto položiti“ co (zemi, město) v. StčS položiti IV/1

4. (o stanovišti) prázdný, neobsazený stráží ap.: lhář a pochlebník Šendera mluvil …, že bych já i ti dobří lidé nebyl pilen zámku a že by hlásných ani ponůcných na zdech nebývalo a že by pusty zdi bývaly ArchČ 8,12 (1470); opatřte to, aby nám bašty pusty neostaly, neb hromadně pěší pryč potáhnú ArchČ 15,30 (1478)

5. (o nemovitosti) neobhospodařovaný, hospodářsky nevyužívaný: prodáváme … na Třemešné … dva rybníky pustá a jeden malý rybníček DluhRožmb 58 (1459); chtiece my, aby týž rybník pust nestál, než aby jeho raději týž Jan … požíval, takto jsme s ním … smlúvu učinili ArchČ 18,176 (1499); (o zemědělském pozemku) neobdělávaný, „netěžený“: v Libochově zuostávají tři lány bez čtvrti a puol lánu pustého Půh 3,413 (1447); (o zemědělské usedlosti) neosazený, neosídlený pracovní silou, „neosaźený“, „neosědlý“ 2: potřebuji [žalující] póhonu, že mi rychtář mój utekl …, že jsem skrz to ztratila své koně, krávy, své hospodářství a na tom dvoře sem skrze to zmeškána, že mi mój dvór ležal pust skrz to tři léta Půh 1,193 (1406) – zpodst.: tu [v Lokti] purkrabie pro pusté a zkažené daj nynie do komory panu králi 3 sta gr. ArchČ 6,26 (1412)

6. jur. (o poddaném) nezavázaný k platu za užívání něčí hospodářské nemovitosti: Vilém z Pernštajnu … klade ve dsky ku pravému dědictví … ves Újezd s lidmi platnými i neplatnými, s osedlými i pustými ArchČ 16,221 (1480); v Mirovicích dvuor pustý [mají páni] …, v Gdousově osm člověkuov, pastevce pusté ArchČ 18,33 (1498)

7. pustý plat jur. poplatek vrchnosti za hospodářsky nevyužívaný pozemek: otázali se, po čem pustý plat, a kladli těch pustotin za polovici, ano nenie viece pustého než 20 lánuov ArchČ 10,23 (1479)

8. ot čeho, z čeho ap. postrádající něco, zbavený, prázdný něčeho (arch.): jest ta země všě bez vody, pusta ote všie úrody AlxV 2154; učiní [ďábel] pust ten dóm ze všeho dobrého AlbRájK 181

9. (o studni, rybníku ap.) prázdný, neobsahující vodu: přivede vietr zažéhavý hospodin … a pusty učiní studnicě jeho BiblOl Os 13,15 (zpustí BiblPad) desolabit; jestliže by rybník kdy úplně nestál anebo jestliže by rybník kdy pust stál, také mají ti lidé požívati doňovští toho rybníka lože a dna vóli již jmenovanú bez přiekazy ArchČ 8,482 (1477)

10. (o abstraktním) marný, planý, zbytečný: ta naděje, ač jest slovy okrášlena, však jest pustá, jalová jako hrad bez krále BechNeub 107v

11. zpustlý, zhýralý, prostopášný: když již byl velikým [sv. Mikuláš], jiných pustých mládencuov drzosti sě vzdaloval, ale k svatým a do kostela sě svatému písmu učě rád chodil PasMuzA 31; skrzě obžeřstvie nekázané a pusté veselé i smiech sem plodil AlbRájA 92v