|
|
nemocný adj.; k mocný, nemoc 1. nemohoucí, nemající sílu, slabý; k čemu, s inf. neschopný něčeho (aby…): Nemoczna jest v chudobě síla má ŽaltPod 30,11 (var. v. nemáhati 1) infirmata est; duch zajisté hotov jest, ale tělo nemoczno EvOl 253a (Mc 14,38: BiblPad, ~Praž, nemocné ~Lit, chvoro ~Drážď, ~Ol) caro…infirma; jakžto nemoczny bychom byli my v tejto straně EvOl 104b (2 C 11,21: BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, jako bychom my s to nemohli býti) infirmi; neb nemoczny jste k slyšění BiblDrážď Hb 5,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, mdlého rozumu ~Praž) imbecilles facti estis; obrazil si [Hospodine] prvá má nemoczna vezřěnie divným svým osviecením PasMuzA 463 infirmitatem aspectus mei; napal jest lučiště své, dokudž by nemoczni nebyli BiblLitTřebT Ps 57,8 (~Pad, nerozmocnějú ŽaltKlem, BiblOl, nezemdlejú ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Praž, až sě vznemohú ŽaltKap) donec infirmentur; ten, jenž u vieřě neb na kterémž kolivěk nravě nemoczen neb na kterémž koli diele jiném AlbRájA 16b infirmatur; ještě smy nemoczny, nejsme silní MatHom 113; když ji [vůli boží] poznáme, ještě sme nemoczny a léní k vyplnění LyraMat 45a; zlá vuole…čím mocnějši, tiem nemocznieigſſi nebo mdlejši Čtver 70b tanto infirmior; protož my, že móžemy hřěšiti, máme slúti z toho viece nemocni, a buoh, že nemóž hřěšiti, má z toho slúti všemohúcí HusVýklB 14b; plebs invalida zbor nemoczny vel mdlý MamKapR 43a (Pr 30,26: mdlý BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, obec nesilná ~Pad); což jest nemoczneho božieho, to jest silnějšie všech lidí RokLukA 92a; ať nevymietají [Čechové] nemocznych Němcuov…z domóv ŽídSpráv 115; kteří sú mdlí a nemocni odepříti jemu [ďáblu] AktaBratr 1,132a; poněvadž lidská rada bez božie pomoci nemocna a mdlá jest AlbnCtnostA 29a; takovýť jest pyšný a nic neuměje, ale jest nemocny při otázkách a svářiech BiblPraž 1 T 6,4 (var. v. nedužiti 3) languens; ║ v těch věcech nemoczna láska se shledává na těch lidech, ješto sú nezrostli v lásce ChelčKap 214b neúčinná; legia nemocznee lodie SlovKlem 59a (srov. legea mdlá lodí SlovOstřS 89) slabě vybavená, lehká loď — zpodst. (o osobě): lučišče silných přemoženo jest a nemoczny opásali sě mocú ŽaltWittb 116a (1 Rg 2,4: ~Klem, ~Pod, BiblPad, nedostateční ~Card, ~Ol, ~Lit, mdlí ~Praž) infirmi; učiněn sem nemocznym nemoczny, abych nemoczne ziščny učinil EvOl 161b (1 C 9,22: tak a pod. i ost.) infirmis infirmus, ut infirmos; dlužni sme my pak silnější mdloby nemocných snésti BiblLit R 15,1 (~Pad, mdlejších ~Praž) infirmorum; vida, že snad zajtra bude tak biedný s biednými, nemoczny s nemocznymy HusZrcM 40a; Nemoczny rci, že já silný sem BiblPraž Jl 3,10 (mdlý ~Ol, ~Lit, ~Pad, nemdlý~Drážď) infirmus 2. (čím, na co, ot čeho [o chorobě]) nemocný, churavý (něčím), postižený nějakou chorobou: na zimnici a na črvenú nemoc nemocen ležieše BiblDrážď A 28,8 (zimnicí…trápen jsa ~Ol, ~Pad, maje zimnici ~Praž) febribus…vexatum; všeliká hlava nemoczna a všeliké srdce truchlo; od paty nožné až do vrchu nenie v ňem [v lidu izraelském] zdravie BiblDrážď Is 1,5 (Pror, neduživá BiblLit, ~Pad, ~Praž) caput languidum; k ženě ženskú nemocí nemoczne nepřistúpí [muž] BiblOl Ez 18,6 (~Lit, k ženě v ženské nemoci ~Pad, k ženě krvotoké ~Praž) ad mulierem menstruatam; byv sdráv, bude nemoczen, byv silen, bude medl AlbRájA 21a aegrotus; nemoczny úd nedá sebe dotknúti bez bolesti Čtver 45a infirmum membrum; opice nemoczna k lékaři jest šla Čtver 65a aegra; ktož má nemoczne oči LékFrantA 117b; bude li člověk mdlejí a nemocznyegy, tomu nemají púštěti LékMuz 24b; Židé byli nemocznych očí, nemohli pochopiti větčieho světla RokJanB 5b (v obraze); dietě bude blíkavé, nemoczne RokPostA 167b; ó ty zúfalý pse, co s velmi dnes tak statečný byl, a doma vždycky churav a vždycky jakoby nemoczny HynRozpr 183b on mügen; invalidus nemoczny SlovKlem 57b; morbosus nemoczny SlovKlem 65a; pestilens nemoczny SlovKlem 73b; jakož jest Jiřík z Štěpánova před pány hajtmany a radami krále JMti položil za nemocného Jiříka Pardubského proti panu Lvovi ArchČ 10,464 (1494); ║ vladařův nemocná trpělivost, skrze nižto na poddaných krmeni bývají hříchové JakPost 203b škodlivá; poznáš, jest li víno neustavičné a nemoczne, anebo ustavičné a zdravé ŠtěpMuz 40 kazící se; hubení lidé, ješto neúplně věří přikázaním božím a někteří nic, vždy nemoczne a bolestné svědomí mají ChelčArc 169b zkažené, špatné — zpodst. (o osobě): bíše jeden nemoczny jmenem Lazař EvRajhr 113b (J 11,1: var. v. neduživý1) languens; nenie ponačin zdravému lékařě, ale nemocznemu EvVíd 44b (Mt 9,12: pod. BiblLit, kto sě zle jmají ~Drážď, ~Pad, ~Praž, pod. EvBeneš, BiblOl) male habentibus; od té doby lid silný krátký věk mějieše, nemocznych v nohách mnoho ležieše DalC 79,24 (nemocné nohy mějiechu ~Fs) an irn bein di sichtum groblich irschein (var.: ein teil gewunen ungesunte pein) nemocných na nohy; nemiluje nemoczny toho, kto by jeho nakazil BiblDrážď Pr 15,12 (~Ol) pestilens; všickni, ješto jmějiechu nemoczne ot rozličných neduhuov BiblDrážď L 4,40 (~Ol, nemocznee s rozličnými neduhy EvZimn, ~Beneš, nemocné rozličnými neduhy BiblLit, ~Pad, ~Praž) infirmos; ustla lože jako nemocznemu ComestC 147a aegrotantis; on [Ježíš] jem nemoczneho, i uzdravi jeho ComestC 313b languidum; kdež nenie ženy, tu viece stóně nemoczny BiblOl Sir 36,27 (~Lit, ~Praž, potřebný ~Pad) egens; jako nemoczny k lékařství, tak ku pokrmu jmá každý přistúpiti ŠtítBojVyš 11a aeger; rozumným nemocznym líbí se ukrutné lékařstvie HusVýklM 233b; tehdy ten nemoczny má bolest pod pupkem LékMuz 8b; rak přivrže li se na cecky, spomoz té nemoczne týmž lékem LékRhaz 131; i jiesti maso nemocznemu se dopúštie KorMan 89b; při podávaní [svátosti], to se dělí nemocznym a zdravým HilPřijA 60; Chmelík, hospodář z špitála…jménem a slovem těch chudých a nemocných nařekl právem paní Petruši ArchČ 28,360 (1451) ♦ býti nemocen (čím) být nemocen, churavět, stonat: smiluj sě nade mnú, hospodine, nebo nemoczen sem ŽaltWittb 6,3 (tak i ost.) infirmus sum; kto nemoczen jest, a já ne nemáhám? EvOl 105a (2 C 11,29: BiblOl, ~Pad, ~Praž, nemáhá ~Lit) infirmatur; svekr jeho [Šimona] bieše nemoczna velikú zimnicí EvPraž 8a (L 4,38: bieše popadena BiblLit, držieše sě EvZimn, pod. ~Ol, BiblPad, ~Praž, třěse sě EvBeneš, csti Šimonovu držiechu veliké zimnicě BiblDrážď, ~Ol) tenebatur magnis febribus; když Ezechiáš na smrt byl nemoczen PasMuzA 2; smutkem počě [panna] býti nemocna OtcB 67a aegritudine correpta est; na všecky na své údy, na kteréž nemoczen byl [chromý], jměl jest zdravie PulkB 33; zajisté že nemoczen jest byl až bliz k smrti BiblOl Ph 2,27 (tak i ost.) infirmatus est; povězte mému milému, žeť pro milost nemoczna jsem AlbRájA 106b; kuoň Bucifal bieše nemoczen a v té nemoci umřel jest AlexPovB 281a infirmaverat; jest li bohatý nemoczen, jde jich mnoho, a jest li chudý nemoċen, nenazří jeden HusPostH 176b; což jest člověk přivykl, ostane li toho obyčěje, bude nemoczen LékMuz 20b; ačkoli nemocen a neduživ jsem na těle, však proto zdravého rozumu a paměti dobré požívaje ArchČ 28,47 (1448); přísloví jest: když diábel byl nemoczen, sliboval jest dobrým býti, a když jest pozdraven, diábel horší nežli prvé byl ŽídSpráv 95; že by byl [David] nemoczen BiblPraž 1 Rg 19,14 (nemáhá ~Card, ~Ol, ~Lit, pod. ~Pad) quod aegrotaret; decumbere nemoczen býti SlovKlem 11a. Srov. nemoci, nemocněti 3. s nemocí spojený, zvl. nemoc provázející: v kteréj kolvěk nemoci budú [lidé] aneb v kterých škodách…nebo z nemoczneho truda v smutsě, v násilnéj porobě LegKat 3357; žádají li také kteří obživujícieho lékarstvie pro vypuzenie nemocné křehkosti lidské ArchČ 3,204 (1417) ♦ v (na) nemocné posteli [o sepsání dokumentu] v nemocném stavu, v nemoci: k tomuto listu, jenž jej učinil v nemocné posteli ArchČ 1,140 (1397); aby své mohla i právo a moc měla za zdravého života nebo v nemocné posteli, komuž by chtěla, dáti ArchČ 15,192 (1439); nemóž ižádný člověk v nemoczne posteli dáti přes tři šilinky menšieho rázu PrávSasE 22a in suchbetten; na nemoczne posteli nemohú toho [odkazu] učiniti PrávSasE 10a in deme suchbette ♦ nemocný rok jur. odklad stání pro nemoc: tu pak Hynkovi prošen a dán rok nemocný od dnešního dne za dvě neděli Půh 2,75 (1407); dáni jsú Mraxovi roci nemocní, aby byl první na posudek, a druhý rok po posudku dvě neděle, aby tu byl Půh 1,259 (1408); proto, že jemu k právu nestál a roku nemoczneho neokázal PrávOpav 1,29 (1434); ten, kterýž pro nemoc nestál a odpovídati, jsa pohnán, nemohl, má skrz viery hodné lidi nemoczneho roku prositi a nemoc svú ohlásiti TovačA 44b; Bohušovi z Kokor dán a uprošen nemocný rok Půh 4,457 (1466); že listem svým právoť jsú oznámili [páni], rok nemocný dávajíc Půh 5,245 (1492) 4. nemožný, nemohoucí být uskutečněn, nedosažitelný: budete li mieti vieru jako zrno hořčičné, diete hoře této: Jdi tamto! A pójde. A nic vám nebude nemocné BiblLit Mt 17,19 (var. v. nemožný 1) impossibile; quod impossibile erat což nemoczneho vel nemožného vel nemožné VýklKruml 276a (R 8,3: var. v. nemožný1) Srov. nemohlý, nemožný Ad 2: za lat. lanquidus stč. též mdlý: za morbosus též nedužěvý; za pestilens též nesdravý Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nemocný, adj.; stsl. nemoštьnъ infirmus, debilis. — Bezmocný, slabý, neschopný, ohnmächtig, schwach, unfähig: my, že móžemy hřěšiti, máme slúti z toho viece nemocní, a buoh, že nemóž hřěšiti, má z toho slúti všemohúcí HusE. 1, 13; Kristus (jest) učiňen jako nemoczny před nimi (kněžími) a cizí lidu svému ChelčPost. 2b; neb ť se (Kristus) okáže ne nemoezny, ale s mocí velikú t. 7a; nemoczny opásáni sú mociú infirmi ŽKlem. 136b (1. Král. 2, 4); nebudú nemoczen non infirmabor ŽWittb. 25, 1; koleně moji nemocznye jsta t. 108, 24; nemoczna jest v chudobě síla má infirmata est ŽPod. 30, 11; duch hotov jest, ale tělo nemoczno EvOl. 253a (Mark. 14, 38); tvář tvá jest pád nemocznym bratróm OtcG. XIXa; takový ť jest pyšný, nic neuměje, ale jest nemocny při otázkách a svářiech v řeči languens Pr. 1. Tim. 6, 4; takoví hřiešníci nemoezni jsú slyšeti pravdu ChelčPost. 130a; (lidé) sú nemoczni k slyšení pravdy t. 129b; (mluvíš-li pravdu,) tu ť jest (lid) velmi nemoczen a nemuož snésti t. 129b; nemoczna invalida MamA. 25b. — Neduživý, krank: nemocznych v nohách mnoho ležieše DalC. 133b; kteříž koli byli nemoczny Hrad. 18b; (král) když nemocen byl, (ptal se,) zhojí-li se té nemoci ŠtítE. 10; život jeho (mnichův) nemoczen bieše (vášní) JeronMus. 67b; když sě on (bratr Tamařin) byl nemoczen učinil Alb. 10b; ty (bože) nemoczna učiníš i uzdravíš Alb. 24b; smiluj sě, nebo ti nemoczen sem infirmus ŽPod. 6, 3; na chudé, pracné, nemocné Vikl. 192b; rozumným nemocným líbí sě ukrutné lékařstvie HusE. 1, 227; žádostí vašeho tovařišstva nemocna jsem t. 3, 27; jest-li bohatý nemocen, jde jich mnoho, a jest-li chudý nemocen, nenazří jeden t. 2, 384; kdež nemoczný ležieše aeger OtcG. XIXb; syn počě nemocen býti infirmaretur OtcB. 76b; jednomu nemocnemv starci qui mala valetudine laborabat t. 122b; když který z nich (kněží) nemoczen MandA. 173a; bude-li kto nemocen a žádný jeho za nemocna nepoloží… VšehJ. 42; že byšte na kámen velmi nemocni byli ArchČ. 12, 35 (1521); nemoczný egrotus Veleš.; ženy svú nemocí nemoczne menstruae MamA. 29a; — (kteří budú) z nemoczneho truda v smutsě Kat. 188, pro trud, jaký bývá v nemoci; — Franěk z Štěpánova paní Machně, ženě své, prosil roku nemocného, a ten jí dán Póh. 2, 460 (r. 1415), rok nemocný = terminus infirmorum, odložení stání pro nemoc; tu Hynkovi prošen a dán rok nemocný od dnešního dne za dvě neděli t. 2, 75 (r. 1407); uprošen mu (Suchému Črtu) rok nemocný za dvě neděli t. 2, 64 (r. 1407); že ten, kterýž pro nemoc nestál, má skrz víry hodné lidi nemocného roku prositi Tovač. kap. 82; protože jemu k právu nestál a roku nemoczneho neokázal HistArch. 28, 29 (1434). — Adv. -ě nemocně: Filip nemocznie radu svú vynáší a praví, že z toho nic nebude ChelčPost. 96a, malomyslně; hospodine, aj zři, jehožto miluješ, neduſſytt (sic) nemocznye infirmatur EvZimn. 33 (Jan 11, 3), stůně bezmocně (ač nemá-li se čísti: neduží, nemocnie). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nemocný adj. nemohoucí; nemající sílu, slabý; nemocný, neduživý; nemožný, nedosažitelný: nic vám nebude nemocné Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nemocný adj. = slabý, bezmocný; neschopný; — rok nemocný = odložení stání pro nemoc Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|