nemohlý adj.; k nemoci
nemohoucí, slabý: pro všední hřiech jest [člověk] tak nemohly neb biedný a nemocný k přemožení a vystřežení od násilé a bezděčného popuzenie jedné blchy HusVýklB 40a (~M, nemožný ~T); inpotens nemocny aut nemohly SlovKlem 56a
2. nemožný: inpossibilis nemohly SlovKlem 56a
Srov. nemocný, nemožný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nemohlý adj. nemohoucí, slabý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nemohlý adj. = nemohoucí, bezmocný, nemožný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.