krajina | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

krajina, -y f.

k kraj m.

1. zvl. v pl.jaká (ranná, zemská), čeho okraj, okrajová část něčeho, (roucha) lem

2. zvl. v pl. jaká (cizí, daleká), čeho (země) vzdálené, okrajové území, končina; též fig.

3. zvl. v pl. jaká (lucká), čeho (světa), čí ohraničená n. vymezená plocha, krajina, oblast, území; pole, honitba

4. jaká (chebská), čeho (města), čí oblast soustředěná kolem nějakého centra, zvl. jako správní jednotka

5. astr. zvl. v pl. sféra

6. v pl. dolejšie krajina peklo

7. krajina pekelná očistec

Dolož. též jako vl. jm. osobní a místní. Sr. čistec, extrém honitva, končina, okraj, okrajek, podkrajie, strana, vlast

Autor: Martina Jamborová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.18, citován stav ze dne 27. 10. 2021).

 


krajina, -y, fem., kraj končina, země, Rand, Gegend, Land. — Na kragynach rúcha in extremis vestium partibus Ol. Ex. 28, 32. — Ot kragin země ab extremo ŽKlem. 134, 7, krajiny země, zemské; kragini země termini t. 2, 8; kragyny zemské termini terra; ŽWittb. 97, 3; kragini země fines terra; ŽKlem. 21, 28, kragini zemské ŽWittb. tamt., kragyny zemské ŽPod. tamt. Na posledních kragynach púščských in extremis finibus Mus. Ex. 13, 20. — kraginy confinia Ol. Num. 34, 4; kragyny arnonitské termini BiblF. Num. 21, 24; luckú kragynu regionem Pulk. 12b; mezi dvěma kragynoma Pulk. 13b; w kraginye stieni in regione umbræ Koř. Mat. 4, 16; kragina domovitá contrata Mill. 17a; — w kragynye in districtu Anon. 4a, MamA. 25b; (Asver) dal jest lhótu všěm kragynam omnibus provinciis Ol. Esth. 2, 18, všemь krajinám Hlah. tamt.; — zprávce cztwrtey kragyny tetrarcha MamA. 36a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


krajina f. okraj; kraj, krajina, končina; krajiny země, zemské okraje pevniny, zemské hranice, končiny země
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


krajina f. = okraj
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).