|
|
krajina, -y f. k kraj m. 1. zvl. v pl.jaká (ranná, zemská), čeho okraj, okrajová část něčeho, (roucha) lem 2. zvl. v pl. jaká (cizí, daleká), čeho (země) vzdálené, okrajové území, končina; též fig. 3. zvl. v pl. jaká (lucká), čeho (světa), čí ohraničená n. vymezená plocha, krajina, oblast, území; pole, honitba 4. jaká (chebská), čeho (města), čí oblast soustředěná kolem nějakého centra, zvl. jako správní jednotka 5. astr. zvl. v pl. sféra 6. v pl. dolejšie krajina peklo 7. krajina pekelná očistec Dolož. též jako vl. jm. osobní a místní. Sr. čistec, extrém ‚ honitva, končina, okraj, okrajek, podkrajie, strana, vlast Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025). 
krajina, -y, fem., kraj končina, země, Rand, Gegend, Land. — Na kragynach rúcha in extremis vestium partibus Ol. Ex. 28, 32. — Ot kragin země ab extremo ŽKlem. 134, 7, krajiny země, zemské; kragini země termini t. 2, 8; kragyny zemské termini terra; ŽWittb. 97, 3; kragini země fines terra; ŽKlem. 21, 28, kragini zemské ŽWittb. tamt., kragyny zemské ŽPod. tamt. Na posledních kragynach púščských in extremis finibus Mus. Ex. 13, 20. — kraginy confinia Ol. Num. 34, 4; kragyny arnonitské termini BiblF. Num. 21, 24; luckú kragynu regionem Pulk. 12b; mezi dvěma kragynoma Pulk. 13b; w kraginye stieni in regione umbræ Koř. Mat. 4, 16; kragina domovitá contrata Mill. 17a; — w kragynye in districtu Anon. 4a, MamA. 25b; (Asver) dal jest lhótu všěm kragynam omnibus provinciis Ol. Esth. 2, 18, všemь krajinám Hlah. tamt.; — zprávce cztwrtey kragyny tetrarcha MamA. 36a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
krajina f. okraj; kraj, krajina, končina; krajiny země, zemské okraje pevniny, zemské hranice, končiny země Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
krajina f. = okraj Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|