honitva, -y f.
honitba, -y f.
k honiti
1. kraj, území, země
2. osada, územní okruh církevní správy, kolatura, farnost
3. ohrada, prostor ohrazený k nějakému účelu, zvl. zahrada n. obora
K 1: za lat. patria, regio, territorium; k 2, 3: za lat. diocesis
Sr. kraj, krajina, obrana 5, ohrada 3, osada 3, vlast
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
honitva, honitba, -y, fem., kraj, území, Gegend, Bezirk. honytba territorium Cath. 177b. Přineste Hospodinovi honytwy z wlaſti, přineste Hospodinovi slávu a čest patriae gentium, afferte Domino gloriam ŽWittb. 95, 7; honytwi ŽGloss. tamt.; honytwy zwlaſty ŽPod. tamt. — honytva dioecesis Prešp. 975 v kap. de hominibus spiritualibus; honytwa též Rozk. 1718, SlovBrn. 20.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
honitva, honitba f. kraj, území, okrsek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.