podkrajie, -ie n., ojed. podkrajina, -y f.; k kraj/krajina
(čeho [města]) kraj, oblast, zvl. soustředěná okolo daného správního centra: mladec…z jeruzalémského podkragie OtcB 158a de territorio; [město] Hrádek…i s tiem se vším podkragym PulkB 99 provinciam; město Gorličské s tú podkragynu jeho t. 207 cum districtu et territorio; jich přiebytci po vsech a po krajinách u podkragij synóv Áronových BiblOl 1 Par 6,54 (u podkragich ~LitTřeb); o tom dobře Vaše Milost víte i to všetcko podkrají NaučBrn 106 (1470). – Sr. kraj(ina), příslušenstvie
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
podkrajie, -ie n. kraj, okres
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
podkrajie n. = kraj, okres
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.