okraj, -ě m. (též okrajie, -ie n. ?); k okrojiti, krájěti
okraj, okrajová část pozemku: Vašek má příloh v chobotě rybníka Ředického. Zanda má vokraje nad Smílkem ArchČ 17,391 (po 1494); co by jemu [Janovi] brali v těch rybnících k tej potřebě aneb v dědině jeho vokraji ArchČ 17,404 (po 1494). – Srov. okrajek 3