strana f. strana, bok; krajina; část, díl, skupina; z větší strany větším dílem; stránka, zaměření, způsob, povaha; s strany čeho co do, co se týče: člověk s strany těla jest nečistá věc
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
strana f. = krajina; díl, skupina, druh, část; — stránka; — z větší strany = větším dílem; — stranú = stranou, stranicky
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.