osada | StčS | MSS | ŠimekSlov |

osada, -y f.; k osaditi

1. (čí [kněze], čeho [kostela]) náboženská obec, společenství křesťanských věřících sdružené sídlem a admin. podřízeností kolem nějakého kněze nebo kostela: [kolem faráře] farníci: tu oſadu [v Betlémě] zpravováše svatý Jeronym kněz OtcB 107a ecclesia; aby prostřědník boží a lidský tě [krále] prostřědníkem…žákovstva a oſſad učinil ŘádKorA 51a cleri et plebis; každý farář má své oſadye kázati světití toho svatého [tj. patrona] den ŠtítKlem 132b; tak jakož by tu [v Chotči] právě vlastním a mocným farářem byl [kněz] toho kostela a té ossady AktaKons 3,160 (1396); Lazar pochován jest u své oſſady a bohatec u své, onen sbohem a tento s diáblem HusPostH 113b (fig.); svátek zasvětili [„prositelé“], osadu svolali, odpustky oznamovali PísHusit 128; kostelníci z uosady kostela svatého Mikulášě… svým i všie osady jménem…vydávají vinnici ArchČ 15,542 a 543 (1450); tito [falešní proroci] osedli jsú sobě oſady a fary ChelčPost 200b; kterážto [dědina] přisúzena jest…kostelu a osadě svrchupsané ku pravému dědictví ArchČ 26,300 (1466); ║ kterak se kněžie mají mieti, když vejdú do oſady neb do domu, aby řekli: Pokoj tomuto domu RokLukA 207a do shromáždění věřících

2. bibl. (čí [boží]) společenství lidí stejného náboženského vyznání, církev n. užší skupina v rámci církve, sbor: hospodin síla oſſady své ŽaltWittb 27,8 (~Pod, BiblDrážď, ŽaltKap, BiblOl, ~Lit, sboru svého ŽaltKlem, lidu svého BiblPad, ~Praž) fortitudo plebis suae; vzvýšil sem vyvolence z oſady mé ŽaltWittb 88,20 (~Pod, BiblDrážď, ~Lit, ľuda mého ŽaltKlem, pod. ~Kap, BiblPad, ~Praž, sňatka mého ~Ol) de plebe mea; bieše oſada čakajíc Zachařě BiblDrážď L 1,21 (~Ol, lid ~Lit, ~Pad, ~Praž) plebs; jide [Archelaus] do chrámu, i přije ho oſada mile s rozličnú ctí ComestC 285a a plebe; aby…cierkev tvú [boží] potom viec s oſſadamy jiej přilúčenými tak odchoval [král] ŘádKorA 42a cum plebibus; prostřěd obcě i oſſady BiblOl Pr 5,14 (uprostřed sboru a shromážděnie ~Pad, ~Praž, prostřed sboru a obce ~Lit) in medio ecclesiae et synagogae; židovstvo aneb oſada židovská ZrcSpasK 52; plebs oſſada vel chasa SlovOstřS 100

3. jaká [příslušející k nějakému kostelu] osada, územní okruh církevní správy, kolatura, farnost: Osada parochia, honitva diocesis KlarGlosA 1053; nejma ižádný Němec na rynku domu kúpiti…, ale jmá kúpiti v osadě německé, jenž slove u sv. Benedikta TeigeMíst 1,35 (asi 1450); v woſadie svatohavelské v Praze RokPostB 77; v žádné osadě kteréhožkoli jednoho dne nesluší…více mší sloužiti, jedné jednou BřezKron 460 in nulla parochia; jenž [dům] leží v osadě svatomichalské ArchČ 26,303 (1460); lidé z uosady jilovické i z jiných osad lidé staří tu rodilí ArchČ 14, 147 (1465); ║ Marta aby klíče k uosadě i se všemi klenoty zase vrátila ArchČ 10, 489 (1497) k sboru, tj. k farnímu kostelu

4. jur. povinné kolektivní svědectví náboženské obce („osady“ 1), podávané zejména při „póhonu“: nec ullus camerarius ducat aliquem pauperem…in testimonium ad citandum aliquos homines, quod ozzada vocatur CDB 2,411 (13. stol.); Othakarus, Boh. rex etc., abbatem et conventum in Osek ab occupationis sarcina, vulgariter ozzada nuncupata,… eximit Reg 2,390 (1275); eximimus eciam eos… ab solucionibus pecuniarum et denariorum, qui racione ossade recipi utpote pro vulneribus…consueverunt Reg 4,352 (1341); když póhončí pohoní koho, má osadu míti jinú, pakli by ji míti nemohl, ale má osvědčiti bližším panošem, jedním anebo dvěma Půh 2,324 (1415); bylo li by, že by pohnaný nestál a to panoši nebo osada seznala Půh 2,324 (1415)

5. jur. svědek svědčící jménem své náboženské obce, představitel kolektivního svědectví „osady“ 1: ut de bonis suis ad judicum, beneficiariorum vel camerariorum, videlicet bedellorum regni nostri aut quorumcunque aliorum requisicionem sive mandatum hominem, qui vulgariter ozzada dicitur, dare vel mittere perpetuo nullo modo teneantur Reg 2,565 (1285); Wenceslaus, rex Boemiae, …villam Pobor et curiam in provincia Churimensi… a praestatione et missione nuncii sive testis, qui ozzada in vulgari dicitur, reddit absolutos Reg 2, 666 (1291); nos [Venceslaus II.] curias et bona ac homines [monasterii Zedlicensis]… a prestatione nuncii publici sive testis, qui vulgariter ozzada dicitur, reddimus absolutos Reg 2,671 (1292). – Srov. osadní 2

Srov. obcě

K významům srov. J. Macek, Osada, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 3, 1977, 359–373

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


osada f. osada (pův. osídlení kolem kostela); farníci, obyvatelé osady; společenství lidí
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


osada f. = lid, společnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).