jest pán nad čeledí svú, aby jim dal v čas mieru pšenice? L12,43 Blahoslavený sluha ten, kteréhož když příde pán, nalezne tak činiece. L12,44 Věru pravi vám, že nade vším, což má, ustaví jej. L12,45 Pakli die sluha ten v srdci svém: Pomešká pán mój přijíti, a počne bíti pacholky a dievky a jiesti a píti i opíjeti se, L12,46 příde pán sluhy toho v den, kterýž se nenaděje, a hodinu, kterú nevie, i rozdělí jej a částku jeho položí s nevěrnými. L12,47 A ten sluha, jenž poznal vóli otce svého, a nepřipravil se jest a neučinil podlé vóle jeho, ranami bude bit mnohými. L12,48 Ale který jest nepoznal a činil hodné věci, ranami bude bit malými. A všelikému, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude ot něho žádáno. A komuž sú mnoho poručili, viece budú žádati ot něho.“

L12,49 „Oheň sem přišel pustiti v zemi, a co chci, jediné aby se rozžehl? L12,50 Křtem se mám pokřtiti, a aj, kterak mi jest úzko, dokudž se nedokoná? L12,51 Mníte, bych pokoj přišel pustiti v zemi? Nepravi vám, ale rozdělenie. L12,52 Nebo z toho bude pět v domu jednom rozděleni: třie proti dvěma a budeta dva proti třem L12,53 rozdělena: otec proti synu a syn proti otci svému, mátě proti dceři a dcera proti mateři své, a nevěsta proti svekruši své a svekruše proti nevěstě své.“

L12,54 A pravieše zástupóm: „Když uzříte oblak vcházejíce ot západu slunce, inhed diete: Pójde déšť, a tak bývá. L12,55 A když vietr od poledne věje, řiekáte, že vedro bude, i bývá. L12,56 Pokrytci, tvář nebe i země umiete súditi, a kterak toho času nezkazujete? L12,57 Pročež tehdy i ot sebe sami nesúdíte, což spravedlivého jest?“

L12,58 „A když jdeš s svým protivníkem na cestě ke kniežeti, pokliď se s ním a učiň se prosta ot něho, ať tebe snad nedá súdci a súdce tebe podá biřici a biřic uvrže tě v žalář. L12,59 A die: Pravi tobě, nevyjdeš odtud, doniž také poslednieho šarta nenavrátíš.“

XIII.

L13,1 [A]text doplněný editorem[415]A] <…> rkp., poškozeno rozmazáním přišli biechu někteří ten čas, zvěstujíce jemu ot Galilejských, jichžto krev Pilát smiesil s jich obětmi. L13,2 A otpověděv vece jim: „[Mníte, by ti]text doplněný editorem Galilejští mimo všecky Galilejské najhřiešnější byli, že sú takové věci trpěli? L13,3 Nic, pravi vám, ale nebudete li mieti pokánie, všickni též zahynete. L13,4 A jakož oněch LXX, na něžto se jest obořila věže v Siloam i zabila [je]text doplněný editorem[422]je] eos lat.; mníte, že by oni sami hřiešníci byli mimo všecky přebývajície v Jeruzalémě? L13,5 Nic, pravi vám, ale nebudete li pokánie činiti, všickni též zahynete.“

L13,6 I povědě toto podobenstvie: „Dřevo fíkové mějieše jeden štiepené u vinici své i přijide, hledaje ovoce na něm, i nenaleze. L13,7 I vece k vinařovi vinnice: Aj, tři léta sú, jakž přichodím, hledaje ovoce na tomto fíku, a nenalézám. Protož podetni jej, i co také zemi zaměstknává? L13,8 Tehdy on otpověděv, vece k němu: Pane, ponechaj jeho i toho léta, ať jej okopaji i okladu hnojem, L13,9 zdaliť by učinilo ovoce; pakli neučiní, tehdy jej podetneš.“

L13,10 I bieše uče v školách jich i v svátky. L13,11 [A]text doplněný editorem[429]A] Et lat. aj, žena, jenž jmějieše ducha nečistého a nemoci XVIII let a bieše skloněna, ani možieše ovšem zhóru hleděti. L13,12 Již když uzře Ježíš, povola jie k sobě a vece jí: „Ženo, propuštěna si od své nemoci.“ L13,13 I vloži na ni ruce a inhed se jest vzdvihla i slavieše boha. L13,14 Tehdy odpovědě knieže školnie hněvaje se, že by v svátek uzdravoval [Ježíš]text doplněný editorem[431]Ježíš] Iesus lat., a jenž pravieše zástupu: „Šest dnóv jest, v nichžto máme dělati, protož v těch přichoďte a bývajte uzdraveni, ale ne v den sváteční.“ L13,15 [A]text doplněný editorem otpověděv pán, vece k němu: „Pokrytče, každý z vás v svátek neotvieže vola svého neb osla ot jeslí a povede napájet? L13,16 A tato dcera Abrahamova, kterúžto byl přivázal šatan XVIII let, neměla rozvázána býti od toho svazku v den sváteční?“ L13,17 A když to pravieše, stydiechu se všickni protivníci jeho. A vešken lid radováše se ve všech věcech, kteréž se slavně dějiechu ot něho.

L13,18 Protož řekl jest: „K komu podobno jest králevstvie božie a k komu je podobno býti mám? L13,19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzem člověk, vsěl v zahrádku svú i vzrostlo jest a učiněno [jest]text doplněný editorem[439]jest] est lat. u veliký strom a ptáci nebeští otpočívali sú na větví jeho.“ L13,20 A opět povědě: „K komu podobno budu mieti králevstvie božie? L13,21 Podobno jest k kvasu, kterýžto vezmúci