[8]číslo strany rukopisuna vocasu a když se toho místa dotkneš, nalezneš bolest jakožto vořech. Připale to místo, též učiň jako při prvních krticích, nasýpa na ně krunšpatu, potom shol tu srst a přilož na to síry s starým sádlem, s krunšpatem a s blenovým semenem. Pakli to zmeškáš a nepomužeš-li mu brzo, tehdyť umře kůň. Protož ta místa všecka připal a, vezma kost koňskou, stluč ji s krunšpátem a s sírou, potom ten prach vsyp na ta místa, a neprospěje-liť[p]neprospěje-liť] neproſpěliť to nic, vezmi polejové vody tak mnoho, jako by mohl ruku[7]chybný zápis, má být: rouchu vomočiti, a dříve řečeným prachem obmaž a rouchem obvaž okolo koně na bolestným místě po tři dni.

Třetí krtice jsou mezi kůží a masem, lék proti tomu jest takový: vezmi kost koňskou, spal ji s krunšpátem a z toho udělej prach a pak propal kůži železem v místě bolesti, nasýpej na to prachu, a zhojíš ho. Někteří vinným páleným to místo natírají aneb rosolem novým z štíky uvařené, a tak zaschnou krtice.

Proti dušnosti koňské

Dej mu síru s octem, a tak se zhojí.

Bělmo koni sehnati

Z hořkého lupení kořeny[q]kořeny] Kořenj skrájej[r]skrájej] ſkrágge velmi drobné, dávej koni v ovse jísti, a to často, až mu bělmo sejde.

Proti témuž

Žáby korejtko spal a učiň prach z něho, vezmi zázvor čistý a zetři jej dobře, též i med, svařiž to spolu a kaž koni natírati pod okem, pozdvíhna svrchního víčka, pod ně maž, a tim ho dobře zhojíš.

Sádmo od nežitův a od záskoky, který kůň sobě zaskočí, zhojíti

Vyčisť jemu ránu, polož na [ni]text doplněný editorem topeníci chlebnou s soli, ať se nesmradí, a to čiň na každý den. Aneb vezmi bílé těsto, zamichej ho s bílkem vaječným a přilož na tu ránu. Který kůň má sádmo, vezmi hořkého lupení kořen a starého sádla, stluč jedno jako druhé spolu, maž koně, a zhojíť se, by pak na něm jezdil.

Aneb udělej takto: vař hadí trank s vodou, přileje polovici starého píva, pař koně tim často a přikládej listi na ránu z toho koření.