a hořkosti a lsti, pod jazykem jeho úsilé a bolest. Ps9,29 Sedí [u]text doplněný editorem[70]u] in lat. přípustách z bohatými v tajniciech, aby zabil nevinného. Ps9,30 Oči jeho na chudého hledíta, zasedá v tajné jako lev v jeskyni svéj. Zasedá, aby potrhl chudého, potrhnúti chudého, když přitrhne jeho. Ps9,31 V osidlu svém ponížil jeho, nakloní sě i padne, když bude vlásti chudými. Ps9,32 Řekl zajisté na srdci svém: „Zapomanul buoh, odvrátil obličej svój, aby neviděl na skončenie.“ Ps9,33 Vstaň, hospodine bože mój, zvýšena buď ruka tvá, nezapomínaj chudých. Ps9,34 Proč jest vzdrážnil nemilostivý boha? Řekl vedě na srdci svém: „Nevzhledáť.“ Ps9,35 Vidíš, bože, že ty úsilé a bolest znamenáš, aby dal je v rucě tvoji. Tobě ostaven jest chudý, sirotku ty budeš pomocník. Ps9,36 Setři loket hřiešného a zlobivého, hledán bude hřiech jeho, i nebude nalezen. Ps9,37 Hospodin kraloval na věčnost a na věk i věky, zhynete, vlasti, s země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal hospodin, připravenie srdcí jich uslyšalo ucho tvé, Ps9,39 suď sirotku a pokornému, ať nepřiloží dále veličiti sě člověk na zemi. Chvála oci i synu i…
Skrze tento žalm napomíná nás David, abychom v boha věřili, jenž dává spravedlným králevstvo nebeské a zlým peklo.
Ps10,1 Ps10,2 V hospodina úfaji, kako diete duši méj: „Přistěž sě na horu jako vrabec?“ Ps10,3 Nebo zajisté hřiešní napěli lučišče, upravili šípy své v túle, aby střieleli ze tmy pravé srdcem, Ps10,4 nebo jěž si svrchoval, zkazili, ale pravý co učinil? Ps10,5 Hospodin v chrámě svatém svém, hospodin na nebi stolec jeho. Oči jeho na chudého hledíta, viečky jeho tiežeta synóv lidských. Ps10,6 Hospodin tieže pravého a nemilostivého, ale kto miluje nespravedlnost, nenávidí dušě svéj. Ps10,7 Dščil na hřiešného osidlo ohenné a síru a duch vlný, čest čiešě jejich. Ps10,8 Nebo pravý jest hospodin a právo miluje, rovnost viděla tvář jeho.
