[56]číslo strany rukopisupředpon,[91] Řadicí předponou se rozumí předpona, která z imperfektiva tvoří jeho perfektivní protějšek bez vnášení nového prvku lexikálně významového (a proto se nepřenáší do sekundárního imperfektiva) a zároveň signalizuje zařazení příslušné vidové dvojice do jistého okruhu sloves významově souřadných: srov. psáti : napsati a kresliti : nakresliti, malovati : namalovati… nebo péci : upéci a vařiti : uvařiti, smažiti : usmažiti… apod. (17). tedy souviselo se zánikem staré vidové funkce aoristu a minulých participií pasívních (přežily jen lexikalizované typy pečené maso, malovaná vejce a je psáno, je souzeno). Takovým způsobem tedy také vývoj českého systému vidově-časového zasahuje do lexikálního vývoje slovesa.

(10.24) Na pokročilejším stadiu vidového vývoje, kdy sílí tendence významu nedokonavého k formě neprefigované (neodvozené předponou) a dokonavého k formě prefigované (srov. 7.2), zanikají stará prefigovaná imperfektiva: předponová imperfektiva stavová jako náseděti, přístáti, přídržěti sě jsou nahrazována příslušnými imperfektivy prostými s odpovídajícím určením předložkovým (srov. stč. nalezneš … máteř jich na ptáčencích neb na vajcích násediece BiblOl Dt 22,6 incubantem = ana sedí na ptáčatkách aneb na vajcích BiblPraž tamtéž; někteří z blízka přístojí pánu Ježíšovi ChelčPost 198a = nč. stojí při Pánu Ježíšovi apod.), kdežto předponová imperfektiva dějová jako domnieti sě a zvláště typ otchoditi jsou nahrazována příslušnými imperfektivy sufigovanými, neprefigovanými, tj. odvozenými příponou, nikoli předponou (typy domnievati sě a odcházěti); srov. domniece sě, by byl na cěstě s družinú, přídú EvSeit L 2,44 = domnievajíce sě, by byl v hluku BiblKoř tamtéž existimantes; neotchoď ote mne ŽaltWittb 37,22 = neodcházej ode mne ŽaltPod tamtéž; vinám léta úředním (var.: úřední, úředničie) neprochodie DubČáda 177 = neprocházejí varianta tamtéž apod. Proti tomu stará předponová imperfektiva stavová s významem posunutým, jako náležeti, závisěti apod., jazyk celkem dobře zachoval dodnes.

(10.25) Kromě případů dosud uvedených (v 10.2) lze ještě celou řadu jiných lexikálních postupů osvětlit souvislostí s rozvíjením opozičních vidových funkcí předpony a přípony. Vidová funkce předpon a přípon se dále prosazuje v tom směru, že předponami se tvoří perfektiva i z iterativ a příponami (va-ovými) se tvoří iterativa i z imperfektiv, což ještě v období nejstarších českých jazykových památek nebylo rozvinuto. Vznikají tak na jedné straně různé typy distributiv (pf. vynositi, obchoditi…; rozházeti, vytrhati…; poumývati, zotvírati…) a na druhé straně příznaková iterativa neaktuální, tzv. frekventativa (ipf. dělávati, kupovávati, chodívati…), jejichž rozvoj souvisel se zánikem gramatické kategorie imperfekta.[92] Viz J. Zubatý, K frekventativním odvozeninám s příponou -vati…, LF 42 (1915) 227–239. K rozvoji českých frekventativ srov. též A. G. Širokova, O kategorii mnogokratnosti v češskom jazyke, sb. Issledovanija po češskomu jazyku, Moskva 1963, s. 83n. Proti širokému uplatnění perfektivačních předpon a imperfektivačních přípon má na pokročilejším stadiu vidového vývoje pouze úzké uplatnění perfektivační přípona n-ová (2. třídy): je produktivním prostředkem tvoření sloves okamžitých onomatopoických a expresívních typu bliknouti, syknouti, šlohnouti,[93] Viz I. Němec, Slovesa okamžitá v soudobém systému českého slovesa, Slavica Pragensia 4 (1962) 227–231. ačkoli v raném vývoji vidu měla významnou úlohu při tvoření vidových dvojic a ještě v staré češtině byla