[201]číslo strany tiskuvru. vřieti, psl. vьrą, verti, z koř. ver- claudere (stupň. vor- v závora atd.). Praes. vru, vřeš atd.: otewru ústa má ŽKlem. 77, 2, otewrzeſſ ruku tvú t. 144, 16, ač otewrzeſs ŽGloss. 103, 28, rovové sě otewruv Pass. 9 atd., otevru, otevrou Us. spis., otevřu, otevřou Us. ob. – Impf. vři, vřěte atd., v. v § 92; dial. voteṷř, voteṷřte vých.-česk. a BartD. 2, 144 (chrom.), a z toho dále vȯtėř t. 113 (jev.). – Doklady tvarů jiných v. v § 94 sl. Jiné je
vru, vřieti, z koř. ver- fervere (stupň. vor-, zdlouž. var, vařiti). Podle stsl. vъrją, vьrêti, srb. vrim, vreti, rus. novotv. vrêju, vrêjatь atd. bylo původně v tř. III, 2; mělo tvary t. zv. infinitivní stejné se vru, vřieti claudere, a to bylo podnětem, že také vedle náležitých tvarů ostatních vznikaly novotvary podle vzoru tohoto; novotvary tyto staly se pravidlem, za žádané praes. vřu, vříš atd. je již v stč. vždycky vru, vřeš atd., slovesa kdysi dvě vřieti praes. vru, vřeš a vřieti praes. vřu, vříš splynula v jedno: vřieti praes. vru, vřeš atd. O stejném splynutí sloves přieti, pru fulcire a přieti, přu contendere v. zde nahoře; rozdíl je jen v čase: vřieti claudere a fervere splynulo v době předhistorické, přieti fulcire a negare teprve v pozdější době historické. – Praes. vru, vřeš atd.: wrzeth každému srdce t. j. vřeť DalH. 41 (v DalC. tamt. omylem wrzech), krev z masa wywrze Štít. ř. 193ᵇ, když wrze hrnec, ſewrze sě nečistota t. 193ᵃ, hrnec wrze Nikod. 98ᵃ, velikým horkem slunce wrze ta zelina Mill. 115ᵃ, kdyby vajce v potok vložil, velmi dobře vwrze (t. vodou od slunce horkou) t., když na ň (na divokého vepře) wywru láji (t. psův) AlxV. 1622, pak-li na ň wywru psy vnadné t. 1628, ješto (věci) wruv jako hrnci s masem Štít. ř. 186ᵃ, masti wrú bulliunt Ben. Job. 41, 22, maso rychle uwře Háj. herb. 85ᵃ, ve mně to vře Us., vojna zevře jak v hrnci voda BartD. 1, 298 (val.). – Impf. vřiech atd.: v jeho kuchyni kašě vždy wrzyeſſe DalC. 99 jiej srdce u bozě vřieše Pass. 54, v nich (jamách pekelných) vrzieše čistec a olovo Hlah. vid. 2ᵃ. – Aor. vřěch: u nohú studnicě dobrá wywrzie ſie fons ebulliens erupit OtcA. 37ᵃ, Royal hrabie z jiných sě wywrze Trist. 87ᵇ. – Inf. vřieti: by kotlů, když vra klokce, pohasil oheň, an by ihned wrzieti přestal ŠtítMus. 93ᵇ, zelíce stoje u ohně ani wziewrzieti (móže) Otc. 134ᵇ, vřſſí Us. – Part. vra, vrúc-: když (kotel) wra klokce ŠtítMus. 93ᵇ, voda wywrucz Comest. 50ᵇ; adj. vrúcí: z toho wrucieho hrnce Nikod. 98ᵇ, vroucí Us.; chybně: wřaucý kotle Seel. 144, neuměním; – part. vřel atd.: tučnost země wiwrziela ſie jest ŽKlem. 140, 7, (Kateřina) srdcem wrzela v túhách Kat. v. 550, (Jezobabel) na svého syna wrzyela Pulk. 24ᵃ, přistaví (zelíce) k uohni, aby vwrzielo Otc. 134ᵇ, vřel, zanevřel Us.; adj. vřelý, vřelý Us.; – a vedle toho vrl v adj. nevrlý z oslabeného -vьr-; – part. vřěn: wywrzieny z pekla ohaři Hrad. 106ᵃ; – subst. verb. vřěnie, vření Us.
žru, žřieti, psl. žьrą, žerti, z koř. žer-. Za žádané žř- bývá zř-, žhř-, zhř-, zdř-, hř-, rž-, srov. I. str. 408, 465, 517 a 518. Praes. žru, žřeš atd.: meč mój ſezrze masa devorabit ŽKlem. Deut. 42, v hněvě požrze jě Hlah.
![[201]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00203.jpg){kind=link}
