Vyhledávání (skrýt)

Sepsání ctnostného života svatého poustevníka a opata Vendelína…

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BY II 68, 75 s. Editoři Boček, Miroslav, Černá, Alena M. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<12–56–89–1112–1415–1718–20>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

když tam několik dní v městě i za městem od jednoho kostela k druhému putoval a svůj chléb dum od domu pro lásku boží žebral, spatřil ho jeden bezbožný trierský zeman, který jej za žebráka a sprostého sedlského chlapa maje, pro jeho žebrání spurně ho vyplisnil, řka: „Ty jsi ještě silný chlap, můžeš se jináč živiti, a předce radči žebráš! Jestli žádné jiné služby nemáš, tehdy pas můj dobytek a zasluž si svůj chléb.“ Pobožný Vendelín, myslíc sobě, že by mu ta pastušska služba k pravej potupě světa prospěla, přijmul tu tak špatnou službu a musil nejprv toho zemana svíně pásti. Když ale u těch nepokojných hovad žádného pokoje nenalezl a v svejch modlitbách velmi roztržitý býval, prosíl svého pána, aby ho od toho svínečného pasení odtrhl a jemu raději pasení hovězího dobytka svěřil. Zeman ten, milujíc svýho pastuchu pro jeho pobožnost a sprostnost, svolil jeho žádosti a ustanovil ho za svýho kravaře. Při tom hovězim dobytku, moha svatý Vendelín svou modlitbu lepeji vykonávati a svému Bohu pokojnějc sloužiti, skrz znamenitý čas v tej povinnosti setrval. Dobrotivý Bůh taky tomu stádu pro jeho modlení požehnal a ten dobytek mnohém plodnější nežli prvé učinil. Zeman velice se tomu divil, ačkoliv nevěděl, že by mu to štěstí skrze nábožnost svého pastuchy přicházelo, předce ho v obvzláštní uctivosti měl. Po nejakém čase žádal svatý Vendelín to pasení hovězího dobytka odložiti a dle obyčeje starých patriárchů ovce pásti. Protož s povolením svého zemana hleděl ovec se vší snážností, moha tak svému Bohu mnohém pilnějc sloužiti. Ne vzdycky na jednom místě ovce pasával, nýbrž jich mnohdykráté daleko hnával, aby bez jakekoliv roztržitosti svou pobožnost vykonati mohl, a ačkoliv svým stádem někdy velmi daleko se vzdálil, božským řízením předce vzdycky určitým časem domu se navrátil. Laskavý Bůh taky jeho ovčičkám obvzláštně požehnával, chránil je od nemoci a divokých zvířát a nad přirozený obyčej plodnosti je obdařil. A protož on od svého pána čim dýle, tím více milován, od služebníků ale, a pacholků, kteří jemu tu přízeň zaviděli, velice nenáviděn byl. Odtudž z návodu satanáše mnohé nátísky jemu činili, rozličným spůsobem jej haněli a hledali ho u pána v nenávisť uvedsti. Však ale služebník boží, Vendelín, dobře znamenaje, že se to z ponoukání

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.27 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).