Vyhledávání (skrýt)

Sepsání ctnostného života svatého poustevníka a opata Vendelína…

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BY II 68, 75 s. Editoři Boček, Miroslav, Černá, Alena M. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<12–56–89–1112–1415–1718–2021–2324–26>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

seslal Bůh anjela, jenž by na místě jeho ovce pasl, a není pochybnosti, že svatý Vendelín toho spanilého anjela častějc očitě vidival a s ním oustně rozmlouval. Čte se taky v starožitných kníhách, že se mu sám Kristus Pán zjevoval a k jeho největšímu potěšení s ním laskavě jednával. Jak dlouho ale to předivné zjevení trvalo, o tom se tam zmínka neděje, nýbrž jenom se vypísuje, na jaký spůsob ten veliký zázrak konečně vyjeven byl, totižto: Pán jeho jedenkrát s jedným svým služebníkem v přičině jistého řízení do Štrasburku odjel a vraceje se oblíbil sobě cestu skrze tu pustinu, kde svatý Vendelín bez jeho vědomi ovce pásl. Když pak blízko k tomu místu přijel, uzřel své stádo před sebou a řekl k služebníku: „Mně se tento pastýř náš Vendelín býti zdá, neb on mu velmi tuze podobný jest.“ Služebník odpověděl: „Kterak by sem náš Vendelín přijíti mohl? Poněvádž to velmi daleko od Trieru jest.“ Však když tam potom zeman dojel a svého pastýře poznal, velice se rozhněval, náramně ho klel a spolu řekl: „Bezbožný Vendelíne! Copak jsi blázen? Nebo jsi se dokona zstekl, že mi ovce tak daleko ženeš? Zdaliž okolo Trieru důstatečné paství není, že do této hrozné pustiny stádo zaháníš?“ Svatý Vendelín řekl: „Milý pane, nehněvejte se tak přilišně. Nebo já znamenám, že tato pastva lépe ovcim k duhu jde nežli okolo Trieru.“ „Což se nemám hněvati“ (dí zeman), „když jsem sobě mnoho hosti pozval a k večeru jednoho skopce zabiti musím?“ „Nestarejte se,“ odpověděl svatý Vendelín, „pro to, můj pane. Neb já chci časně s stádem doma býti.“ Řekl zeman: „Kterak chceš dřív noci doma býti, kdežto já na koní sotva tam dostíhnu?“ Protož plný hněvu odjel a celou cestu pořád na svého pastýře se durdil a broukal, ano tím čerstvěj taky jel, aby se o jiné maso pro své hosti obstarati mohl. Nyní slýš zázrak, který se zde přihodil. Když on do svého dvora vjížděl, tuť taky svatý Vendelín již s jeho stádem byl a právě ovce do ovčina vháněl. Nad tím se ten zeman tak nesmírně ulekl, že to sotva věříti mohl, co očima svýma viděl. On to za veliký zázrak a svého pastýře za svatého muže držel. Protož ihned pokorně k nohám jeho padnouc, skroušeně k němu řekl: „Odpustiž mi, můj milý Vendelíne, ty hanlivý slova, který jsem proti tobě z úst mých vypustil, a pověz mi, kdo jsi ty? Nebo já vidím,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).