[205]číslo strany rukopisubude zdráv.
Studená nemoc, ješto byvá čtvrtý den, také sě stává, když sě kto myje velmi horcě. Potom sě silně horkost dává, protož sě srdcě rozže a tu sě těžká ztrhuje.
Vezmi kopr a petružel i s kořenem, a to dobřě vař. A tak skrzě rúšku prodav, a to schovaj v sklenici, dobřě přikryje přěs noc, a ráno procěď, tož daj nemocnému píti na čtítrobu, tož pak rozmočiti rúšku v té vodě, tož nemocnému obvázati hlavu tú rúškú, tož pak vzieti črveného vrbie mladičé a dobřě vařiti, tož opět tú jistú vodú ustuditi a v novú nádobu vlíti [206]číslo strany rukopisuvodu, tož pak nemocnému nohy mýti, vložiec v tu vodu, a tak[cp]tak] tat dlúho v nie držeti, až velmi stydne, tož pak choditi po domu sem i tam za dlúhú chvíli, pak sě položiti, až i usnúti, a ihned bude uzdraven.[88]variantní text též na s. 271
Malomocná nemoc stává[cq]stává] ſtawa ſtawa sě osmerú věcí. Prvé sě od zlého povětřie stává, druhé ktož jie neb pie s malomocným, třetí ktož vždy mluví s nimi, čtvrté ktož ležé s ním, toho nechci praviti, páté také, šesté od kozieho masa obyčejného i suchého, ktož je jie ustavičně, sedmé od horké krve, ješto sě spekla mezi masem a mezi kóží a v kostech, že včas [207]číslo strany rukopisunepuštěná bývá, osmé – toho nepravím, to jsú ty bole, k těm nenie lékařstvie, jedné sám milý pán buoh.
Červená nemoc stává sě trojí věcí, prvé když sě člověk najie nebo napie a na to sě silně myje v horcě, druhé od velikého ustánie i velikého vedra a na to pie silnie víno neb pivo. Třetie, ješto na čtítrobu pie a nic nejie, od toho sě drobové v hromadu srostují. K tomu slušie vzieti siemě črnobýlové a jazýčkové, a to spolu ztlúci a k tomu pečené máso hovědie. A k tomu tvrdá vajce, tož to jiesti z horkého octa ráno a večer. A to po tři jitra a po tři večery. Opět [208]číslo strany rukopisujejie lékařstvie: Vezmi múky vovesné a siemě jazýčkové, a to vše spolu směs, upeciž pokrútku a dajž nemocnému jiesti[89]v rukopise bylo nejprve zapsáno „píti“, poté „jiesti“; „píti“ je podtečkováno, tedy škrtnuto horcě ráno a večer, ihned bude uzdraven.
Dna jest rozličná, mrtvá a živá, horká a studená. Prvá dna mrtvá jest v kostech[90]v rukopise bylo nejprve zapsáno „prsech“, poté „kostech“; „prsech“ je podtečkováno, tedy škrtnuto a v mozku, od niež rucě i nozě sě kloníta nebo skloníta[cr]skloníta] ſklonigeta, stává ta sě od velikého bitie kyji, ješto i kosti ztepú. Druhé, ješto člověk činí smilstvie přěs moc. Také sě stává, kohož oblijí studenú vodú v lázni nebo v domě. Také sě stává, koho některým křikem probudie. K tomu jest lékařstvie – tomu slušie krev púštěti
