V témž také roce v Nepolisách umřel jistej sedlák, jmenoval se Kopan. Ten také byl starej jedno sto a štyry léta. Je malovanej na oltáři Svaté Barbory v Chlumci.

V témž roku 1733. dne 28. apriliscizojazyčný text z dopuštění Božího vyšel oheň z domu Jana Masopusta, a to právě o půlnoci, když lidi nejvíce spali. Pravíce, že sou pacholci s Kratonoch bez vědomosti do domu vejeli s koňmi, kterýžto sou pana hejtmana Ernesta Ajsnfels a pana správce kratonoskýho Jana Pospíšila od doktora s Kutný Hory přivezli. A ty v mašteli, to Bohu povědomo jest, zapáliti měli. A odtud pořáde nahoru ke kostelu hořelo, až shořelo 44 domy a špitál, šatlava, věž a tři zvony, na nížto byly, který sou vážily asi 60 centnýřů. Tomu velkýmu zvonu bylo let 53, nebo také po ohni byl slitej. Též také hodiny shořely. A dva zvonečky dolů z věže spadly, ty se neroztloukly: jeden umíráček a druhým se klekání zvonívávalo. Před tím pak ohněm pravili, že by byl měl lítat nad městem prašivec, aneb rarášek, jako by se tomu neštěstí radoval. Nebo to Bůh jistě pro hrozný nepravosti, který se toho roku páchaly, dopustil, nebo hrubě ani kurvy ze šatlav nevycházelo, ani žádnej takový nepravosti nepamatoval. Těch pak domův byli sou hospodářové totiž: 1. Jan Masopust, dům a maštale pro 100 koňů a jedna ještě zadu světnice, kde šafář bejvával. 2. Jonášov, jenom chlívy. A tu se na tu stranu oheň přetrhl. 3. Jan Holman, dole 2 setnice a nahoře dvě světnice. 4. Jan Manšík, 2 větnice. 5. Štoček, 2 světnice. 6. Dům Dusíkovskej, 2 světnice. 7. Rathauz, 4 světnice. 8. Obecní dům. 9. Jan Metal. 10. Jozef Grygar důchodní. Ten ještě ani nebyl dostavěnej, stavěli ho. 10. Peldriján Jan. 11. Franc Chlad. 12. Václav Masopust. 13. Franc Khyk. 14. Prášil. A odtud skočil na věž šindel. A tu hned hořela. 15. Jiřík Vorel. 16. Dům po Janoj Masopustoj. 17. Jan Holmann. 18. Jan Bejček. 19. Václav Musil sklepovní. 20. Buršů. 21. Pana Jana Pavikovskýho