V létu jminulém 1735. Svatost papežská Benedikt toho jména 13. ráčila po celém křesťanstvu naříditi, aby se říkalo místo „Dej Pán Bůh dobré jitro“, „dobrej den“, „dobrej večír“ a tak dále, místo toho vždycky „Pochválen buď Ježíš Kristus“, odpověď „Až na věky, amen!“. A to odpustkama nadal, kteří by tak říkali. Což ihned všickni se znaučili a zvykli říkati.

V roku 1731. jedna děvečka ve dvoře chlumeckým sloužila, jíšto se šafář, kterej již 8 let v očistci pro 30 krejcarů byl, že je děvečkám s kornoutku ubral, jej vysvobodila. Dřívěj ji strašil, za ní mincema, dčbánem a jinším házel, i také za jinšíma, pak jí to povídal všecko. Nota benecizojazyčný text: Místo duše byl pacholek, jenž za ní chodil a ji obtěškal, jakž potom 2 děti porodila.

V roku 1733. dne 5. januarícizojazyčný text umřela ve špitále chlumeckým jedna žena jménem Markéta. Stará byla jedno sto a sedum let.

V témž také roce v Nepolisách umřel jistej sedlák, jmenoval se Kopan. Ten také byl starej jedno sto a štyry léta. Je malovanej na oltáři Svaté Barbory v Chlumci.

V témž roku 1733. dne 28. apriliscizojazyčný text z dopuštění Božího vyšel oheň z domu Jana Masopusta, a to právě o půlnoci, když lidi nejvíce spali. Pravíce, že sou pacholci s Kratonoch bez vědomosti do domu vejeli s koňmi, kterýžto sou pana hejtmana Ernesta Ajsnfels a pana správce kratonoskýho Jana Pospíšila od doktora s Kutný Hory přivezli. A ty v mašteli, to Bohu povědomo jest, zapáliti měli. A odtud pořáde nahoru ke kostelu hořelo, až shořelo 44 domy a špitál, šatlava, věž a tři zvony, na nížto byly, který sou vážily asi 60 centnýřů. Tomu velkýmu zvonu bylo let 53, nebo také po ohni byl slitej. Též také hodiny shořely. A dva zvonečky dolů z věže spadly, ty se neroztloukly: jeden umíráček a druhým se klekání zvonívávalo. Před tím pak ohněm pravili, že by byl měl lítat nad městem