[105r]číslo strany rukopisuzpievanie neskrovné, častý puost, obžerstvie a opilstvie, nezralé ovoce, maso suché aneb slané, ryby suché a slané, přielišná zima, horko, zatvrzenie u břiše a každý neduh žaludka, slezeny otok, náramné učenie, pokrm mokrosti plný, maso prožluklé, ořeši léskoví, kaštanové, olej všeliký, sýr starý, pitie studené, mest a pivo mladé i jiné mladé pitie, povětřie zadušité a studené, pomni, aby se těmi věcmi zpravoval.
Co jest srdce a jemu spomocno
Srdce jest úd ušlechtilý a cíl všech účinkóv. Jakož praví mistr Galien, účinkové všelikací u mozku se počínají a v srdci se konají. A tyto věci srdci spomáhají: zpievanie utěšené, radost skrovná. A tyto lektvaři, totiž dyaambra, dyancos, dyamargariton, dyapliriscizojazyčný text, rak, maso zvieřat, kost z srdce jelenieho, kost slonová, korál, perly, ostružky zlata a střiebra v lektvařích, med, pižmo voněti, galgan, prustvorc vonný, z Indie cassiacizojazyčný text, dřevo aloes, ambracizojazyčný text, balšán, bazilikon, majorána, borák a květ jeho, ten čistí krev srdečnú, zeměžluč, plesnivec, cubr, brotan, polej, vratič, polský kmín a kuora s vlaské jabloně v dobrém víně a všecko, což jest kyselé a vonné. A túlanie po horách zelených a sadiech vonných.
Tyto věci škodie srdci
Znamenaj dobře, že ryby z lupinami, dým ponížený, povětřie a všeliké vařenie, jakžto bob, hrách neodřený teplý a hořké věci smažené, bázen, smutek, pečlivost, každá zimnice, veliké čině a mnoho myšlenie, smilstvie přielišné, řepa, cibule a všecko, což se u větrnosti zarozuje. A což kolivěk škodí slezenu, toť škodí srdci. Mytie ihned po jedení[gf]jedení] gedenie a víno píti v lázni, obžerstvie, opilstvie, těžké[gg]těžké] tiezko zdvíhanie a všecka robota. A také, což kolivěk zamucuje duši, škodí srdci.
