[182r]číslo strany rukopisuutekla, aby nějakú tajnú modlitbu a milost u milého pána boha uprositi mohla. Častokrát také v noci, ačkoli muž jejie o to jie přimlúval i také za to prosil, aby tělu svému odpočinula, avšakž vždy proto nenechávala, než vždy modliteb svých řiekati o puolnoci vstávala. A tak tu byla s nějakú pannú svú, ješto jie nad jiné věřila, zjednala, ač by kdy zaspala, že by na modlitby nevstala, ale aby ji ubudila. A pak jedné noci přihodi se, že svatá Alžběta zaspala vstáti na modlitby a tato panna jejie, jakož ji budila, a tak chtiece svatú Alžbětu nohú strčiti, aby procítila, i strči pana, muže jejieho. A tento procítiv, znamenaje se, kterak ty věci přicházejí, nic k tomu nevece a pokorně to smlčal. A i též s velikým pláčem prosila muže svého, aby jie toho ráčil příti a jie v tom neráčil překážeti, aby pánu bohu tím duostojnějí poslúžiti mohla, v takovú se také svatá Alžběta pokoru dala, že lehkých úřaduov jakožto práce o chudých lidech ve jméno božie se podvolila. A to s velikú láskú vše jednala. Neb jednú velmi nemocného na tváři i také na hlavě ohyzdného pojemši s sebú, hlavu jeho v luono své vloživši, ostříhala jemu vlasy s hlavy a jeho hlavu umyla a vyčistila. A panny jejie se tomu posmievaly. A v kostele jsúci, netřela se napřed státi, než vše se k chudým hrnula a s chudými ráda obcovala. A ačkoli královského rodu byla a velikú kněžnú, avšak nechtěla, aby ji kto kněžnú neboli paní nazývali než prostě Alžbětú. A tak veliké utrpenie tělu svému činila,