některých časiech se pokřtil a mnohá utěšenie od boha mieval. A potom matku svú do Jeruzaléma poslal. A když svatá Helena mocně do Jeruzaléma přijela a všecky židovské mudrce k sobě přivésti kázala, řkúci k nim: „Slyšela sem, že na vás někdy buoh laskav byl, a ten mezi vámi přebývaje, nemocné vaše slinami uzdravoval. A vy jeho svými slinami uplvali ste. Mrtvé křiesil jest, a vy jeho umrtvili ste. A protož přikazuji vám: vydajte mi s sebe mistry najmúdřejšie.“ I vydali sú s sebe výborných padesáte mistruov z tisíce volených!“ A když jest k nim mluvila o těch věcech, toho se židé ulekše, mezi sebú řekli: „Co tím králová miení, že nás jest k sobě povolala?“ K němžto jeden mezi nimi jménem Judas vece: „Já viem, že jest proto přijela, aby na nás zvěděla, kde jest schováno to dřevo, na němžto Ježíš pněl. A protož raziť vám, abyšte nepronášeli! Pakli to učiníte a jí to dřevo poviete, zajisté to vězte, že viera našeho zákona potuchne a potupena bude. Neb jest to dávno ten múdrý Zacheus mému otci Simeonovi pověděl. A otec muoj mra mně pověděl řka: Pomni, synu, na to, že když bude Ježíšóv kříž hledán a vydán, potom lid židovský viece kralovati nebude. Ale ti, ješto se ukřižovanému