jakož právo jest, a má sobě on tu mrchu mieti. A jestliže jeden vól druhého raní a ten neumře dřieve než třetí den, tehdy mají vuol umrlý prodati a to rozděliti. Pakli jest vól živ byl, že jsú rozi jeho škodny byli, tehdy se má onomu dostati živý vuol a umrlý vešken. Ktož vól ukradne nebo jinú věc, to čtyřikrát zaplatiti má. Jestliže zloděj u mój duom vejde nebo se vkopá nebo kterakž kolivěk do něho příjde tajně a jej naleznú na své škodě, zabiem li já jej, já nejsem jeho smrtí vinen. A jestliže který člověk krádež v noci učiní, toho mají zabiti, to jest proto ustaveno, že noc má lepší pokoj a mier mieti nežli den. Co nenie chci řéci, to jest z milosti. Bude li krádež u kterého popadena a chtie li jej živiti, on jej má dvakrát zaplatiti. Tak jsú králové juž ustavili. Učiní li kterého člověka dobytek škodu druhému dobytku, tu má platiti ten, jehož dobytek jest. A poručí li člověk své zbožie druhému, buď zlato nebo střiebro, penieze nebo jiné nádobie zlaté, kterakéž koli takové zbožie jest, a vezme li on to v svú stráži a jemu bude ukradeno, bude li ten zloděj nalezen, mají jemu, jehož zbožie jest, jedenádctekrát tolikéž dáti. Pakli zloděj nebude popaden, tehdy se tento má zpraviti před súdem, jemuž poručeno jest, že jest jeho zbožie lépe střehl i choval nežli svého vlastnieho zbožie. Pakli jej on móž usvědčiti sám třetí dobrými lidmi, že jest jeho zbožie neměl v takéž stráži, jakož právo bylo, ale že jest uložil na to miesto, že by bylo zle ostřeženo, on jemu dvakrát tolikéž má dáti. Ktož dobytek v stráži svému příteli poručí a ten zemře neb se pohorší nebo bude od nepřátel pojat, toho on nemá platiti, ač móž ulíčiti, že jest všie věci nevinen na tom. Ale bude li jemu ukraden, on jej má platiti tomu pánu, kteréhož učiní svú nevinú, jako jest dřieve pověděno. Pojme li jej šelma, ukaž on kuoži a buď prázden. Pakli on jeho komu pójčí bez toho pána odpuštěnie, bude li to horšé, nebo umře li na cestě v tom pójčení, oni musie tak učiniti,