základu, mají nad ním popraviti, jako napřed psáno stojí. Loví li on viece než třikrát ryby a rubá drva, ješto jsú meze učiněny, mají mu kóži a vlasy odbyti anebo je má zaplatiti třidceti šilinky. A kdež jej naleznú, tu jej mohú dobře staviti až do rychtáře.

Ktož v noci sečenú trávu nebo rubaná drva krade, mají nad ním popraviti hužví. Pakli on to krade ve dne, to jemu jde na kuoži a na vlasy. Každé vody trám tok jest svoboden k vození nebo k lovení. Té vody rybářové také nemají měřiti než tak daleko, což jednú sétí zajieti mohú s lodí.

Což komu dědin přichodí ot pokolenie, to slove dědictvie. To slove dědinné zbožie, ktož súdem neb kterým odsúzením svój život ztratí, najbližší dědicové dědie jeho zbožie. Rychtářovi nemá se jeho zbožie nic dostati, neb se jim poprava stala, jakož po právě bylo. Jměl li jest to, jenž žaloval, zbožie co v své moci a jestli ten tu, mají jemu je navrátiti. Pakli jest on to zbožie vrátil, mají je dvakrát zaplatiti ot toho zbožie, což jeho za sebú ostaví.

Naleznú li u kterého člověka kradené neb kúpené zbožie a toho tu nenie, jehož jest, rychtář je má zachovati rok a den, zda li kto příjde, ješto by se s právem na to táhl. Tomu mají je vrátiti. Pakli žádný nepříde v roce a ve dni, rychtář je má na svój užitek obrátiti, leč by onoho taková která potřeba zmeškala.

Jeden nemóž druhého člověka zbožie proviniti, an je v své moci má. Sám svój život i zbožie móž on dobře proviniti. Učiní li co člověk proti právu tak, že proviní své pravé zbožie, a kúpí li je ten člověk u druhého kterú kúpí a za jisté jeho nezaplatil a ještě se také neproměnilo, mají tomu jeho zbožie staviti, to jest zbožie právo.