speři
[920] a řka: „Ještě daj mi toho Lavrina,
jakž jesti tobě má přiezen míla.“
Jetřich mlčieše jako kámen
i urozomě dobře na něm,
že se hněvá. Ten hrdina
[925] vztyči malého Lavrina,
když jej Detleb s země chváti,
tepruv se veň duše navráti.
Hna preč a s sebú jej nesa
do jednoho krásného lesa,
[930] buď Berúnskému libo neb nevděk.
Dětleb nedba na to však,
hna preč s Lavrinkem do boru,
schova jej pod jednu horu.
Dětleb Jetřichovi v tom odola,
[935] Jetřich na Hilbranta zvola:
„Kaž mi sem oře podati,
musím po něm brzo hnáti.
Lavrinka mi chce unésti,
rúče kaž mi oř přivésti.
[940] Jenž mi učinil žalosti mnoho,
musíť zlým užiti toho.“
A když mu podachu oře,
každý s ním dojide hoře,
žalostí i hněvem chtě se vztéci,
[945] vze štít s helmú na pleci,
hna tam za nimi do lesa,
tlusté kopie v ruce nesa
a řka: „Ač by čert střiehl tebe,
vždyť pomstím Vítka i sebe.“
[950] I hna rúče přes les po nich,
za ním dosti hrdin jiných,
Volfart, Hilbrant, Vítek také,
ten vždy strojil boje všelikaké.
Ti všichni jediechu po něm,
[955] Lavrin uzře, že se zle mele o něm,
káza se pod jedlí skrýti
a Dětlovi proti nim jíti.
Dětlev pod pněm Lavrina schova,
sám se k bití přihotova,
[960] jede proti nim z lesa
a své kopie v ruce nesa
a řka: „Daj mi ještě toho Lavrina,
jakž jest všecka čest míla.“
Darmo Detleb prosbu ztrati,
[965] Lavrina Jetřich nerodi dáti.
Když kopie chtieše spustiti,
Dětleb nerodi postúpiti.
Když ta dva udatná muže
právě beze všie núze,
[970] hnasta na se tak vítězsky,
kopie zlomista rytiersky.
Tuž pak na zemi skočista,
prudce se mečoma bista.
Dobyv každý meče s svých nožnic ostrého,
[975] rubáše jeden v druhého.
Počesta taký boj bráti,
až mě tu by hrozno státi.
Druh se na druha hněváše
a hrozné rány dáváše.
[980] Zvuk slyšiechu za puol míle,
komuž bieše poslúchati píle.
Dětleb poče hněviv býti,
na Jetřicha se říti
i poče naň velmi bíti,
[985] chtě Lavrinka zprostiti.
Udeři naň silnú ranú,
až mu štít letě na stranu.
Poče jej velmi rubati,
až Jetřich poče postupovati.
[990] To učini pro velikú péči
i poseže k svému meči,
chtieše toho šermováním zbýti,