zdřiemali sú sě, kteří sú vsědali na koně. Ps75,8 Ty hrozný jsi a kto sě protiviti bude tobě? Ihned hněv tvój. Ps75,9 S nebe kázal si slyšěti súd, země zatřásla sě jest a upokojila, Ps75,10 když vstáváše v súdu bóh, aby spaseny učinil všěchny tiché země. Ps75,11 Neb myšlenie člověčie chválu vzdávati bude tobě a ostatci myšlenie den sváteční učinie tobě. Ps75,12 Slibujte a plňte pánu bohu našemu, všickni, kteříž okolo něho nesete dary, hroznému Ps75,13 a tomu, jenž otjímá ducha kniežatóm, hroznému před králi zemskými.
Ps76,1 V skonánie, za Iditum. Chvála Azaf (žalm LXXVI.). Ps76,2 Hlasem mým ku pánu volal sem, hlasem mým ku pánu, a přizřel jest ke mně. Ps76,3 V den zámutku mého hledal sem boha, rukama mýma v noci proti němu, a nejsem oklamán. Pohrdala jest utěšena býti dušě má, Ps76,4 pamětliv sem byl na boha a kochal sem sě a obykal sem a zhynul jest duch mój. Ps76,5 Předešly sú bděnie oči moji, zamúcen jsem a nemluvil sem. Ps76,6 Pomněl sem na staré dni a léta věčná na mysli sem měl. Ps76,7 A přemyšloval sem v noci s srdcem mým a zkušoval sem sebe a umětovách duch mój. Ps76,8 Zdali na věky zavrže bóh a nepřiloží, aby libějí byl ještě? Ps76,9 Čili do koncě milosrdenstvie své otřěže, ot národu do národu? Ps76,10 Čili zapomene smilovati sě bóh, anebo zadrží v hněvě milosrdenstvie svá? Ps76,11 I řekl sem: „Nynie sem počal, to proměněnie pravicě Najvyššieho.“ Ps76,12 Pamětliv sem byl na diela božie, neb pamatovati budu ot počátka divy tvé. Ps76,13 A přemyšlovati budu ve všěch dielech tvých a v nálezciech tvých obykati budu. Ps76,14 Bože, v svatém cěsta tvá, kto jest veliký jako bóh náš? Ps76,15 Ty jsi bóh, jenž činíš divy. Známus učinil v lidech moc tvú, Ps76,16 vykúpil si v rameni tvém lid tvój, syny Jákobovy a Jozefovy. Ps76,17 Viděly sú tě vody, bože, viděly sú tě vody a bály sú sě a zamúceny jsú propasti. Ps76,18 Množstvie zvuku vod, hlas sú dali oblakové. Zajisté střely tvé šly sú, Ps76,19 hlas hromu tvého v kole. Zasvietily sú sě blýskoty tvé okrslku země, pohnula sě jest a potřásla země. Ps76,20 Na moři cěsta tvá a stezky tvé na vodách mnohých a šlápěje tvé nebudú poznány. Ps76,21 Dovedl si jako ovcě lid tvój, v rucě Mojžieše a Árona.
Ps77,1 Rozum Azaf (žalm LXXVII.). Poslúchajte, lide mój, zákona mého, nakloňte ucho vaše k slovóm úst mých. Ps77,2 Otevru v pohádkách usta má, mluvitiť budu própovědi ot počátka. Ps77,3 Kterak mnohé věci slyšeli sme a poznali sme jě a otcové naši pravili sú nám. Ps77,4 Nejsú zatajeny ot synóv jich v národě jiném, vypravujíce chvály božie a moci jeho i divy jeho, kteréž jest učinil. Ps77,5 A zbudil jest svědectvie v Jákobovi a zákon položil jest v Izrahelovi. Kterak mnohé věci přikázal jest otcóm našim, aby známy učinili jě synóm svým, Ps77,6 aby poznal národ jiný. Synové, kteří sě narodie a povstanú, a praviti budú synóm svým, Ps77,7 aby kladli v bohu naději svú a nezapomínali děl božích a přikázaní jeho hledali, Ps77,8 aby nebyli jako otcové jich, národ křivý a zakrútilý, národ, kterýž jest nezpravil srdcě svého, a nenie svěřen s bohem duch jeho. Ps77,9 Synové Efrem, napěvše a spustivše lučiště, obrátili sú sě v den boje. Ps77,10 Neostřiehali sú svědectvie božieho a v zákoně [jeho]text doplněný editorem[454]jeho] eius lat. nechtěli sú choditi. Ps77,11 A zapomenuli sú dobrodění jeho a divóv jeho, kteréž jest ukazoval jim. Ps77,12 Před otci jich činil jest divy v zemi ejiptské, na poli Taneos. Ps77,13 Rozrazil jest moře a převedl jě a ustanovil vody jako v sudu. Ps77,14 A vedl jest jě v oblaku denniem a cělú noc v osviecení ohně. Ps77,15 Rozrazil skálu na púšti a napojil jest jě jako v propasti mnohé. Ps77,16 A vyvedl jest vodu z skály a přivedl jest jako řěky vody. Ps77,17 I přičinili sú ještě hřěšiti jemu, k hněvu popudili sú Najvyššieho v miestě bez vody. Ps77,18 A pokúšěli sú boha v srdcích svých, aby prosili pokrmóv dušiem svým. Ps77,19 A zle mluvili sú o bohu, řekli sú: „Zdali moci bude bóh připraviti stól na púšti? Ps77,20 Neb udeřil jest skálu a tekly sú vody a prúdové rozvodněli sú. Zdali i chléb moci bude dáti anebo připraviti stól lidu svému?“ Ps77,21 Protož uslyšal jest pán a prodlil jest a oheň zapálen jest na Jákoba a hněv boží vstúpil jest na Izrahele. Ps77,22 Neb sú nevěřili v boha aniž sú úfali v spasení jeho. Ps77,23 I přikázal jest oblakóm shóry a vrata nebeská otevřěl jest. Ps77,24 I dštil jest jim mannu k jedení a chléb nebeský dal jim. Ps77,25 Chléb andělský jedl jest člověk, krmě poslal jest jim v hojnosti. Ps77,26 Převedl jest polední vietr s nebe a uvedl v moci své vietr polední. Ps77,27 A dštil jest na ně jako prach maso a jako piesek moře ptacstvo pernaté. Ps77,28 I padli sú u prostřed stanóv jich, podlé stanovišť jich. Ps77,29 I jedli sú a nasyceni jsú přieliš a žádost jich přinesl jest jim, Ps77,30 nejsú oklamáni ot žádosti své. Ještě krmě jich biechu v ustech [jich]text doplněný editorem[456]jich] ipsorum lat., Ps77,31 a hněv boží vstúpil jest na ně. I zabil jest tučné jich a výborným z Izrahele překazil jest. Ps77,32 Ve všěch těch věcech ještě sú hřěšili a nevěřili sú v diviech jeho. Ps77,33 I zhynuli sú v marnosti dnové jich a léta jich s chvátaním. Ps77,34 Když zabíjieše jě, hledáchu jeho a navracováchu sě a na úsvitě přichodiechu k němu.
