izrahelské z země ejiptské. Jr16,15 Ale: Živ jest hospodin, jenžto jest vyvedl syny izrahelské z země na puolnoci a ze všěch zemí, do nichžto sem jě vyvrhl, a přivedu jě zasě do své země, jížto sem dal otcóm jich. Jr16,16 Aj toť já pošli rybářě mnohé, praví hospodin, a budú jě loviti a potom pošli jim lovcě mnohé a budú jě loviti se všeliké huory a se všelikého pahrbka a z jěskyň skalných. Jr16,17 Neb oči moji na všěcky cěsty jich, nejsú skryty od mého obličějě a nebyla jest tajna nepravost jich od očí od mú. Jr16,18 A vrátím najprvé dvojě nepravosti a hřiechy jich, neb sú poskvrnili zemi mú mrchami modl svých a ohavenstvími svými naplnili sú dědičstvie mé. Jr16,19 Hospodine, sílo má a mohutnosti má a útočišče mé ve dni smúcenie, k tobě lidé přijdú od krajóv země a řkú: Věru se lží sú okolo chodili otcové naši, s jěšitenstvím, ješto jest jim neprobylo. Jr16,20 Zdali učiní sobě člověk bohy, ani nejsú bohové? Jr16,21 Protož aj toť já jim ukáži ruku mú a mocnú i budú věděti, ež mi jest jmě hospodin.
Jr17 Kapitola sedmnástá čte sě
Jr17,1 Hřiech judský psán jest rafijí železnú na paznehty kamene adamanta, zuorán na šíři srdcě jich a na úhlech oltářóv jich. Jr17,2 Když vzpomanú synové jich na své oltářě a na luhy a na dřievie větevné na horách na vysokých modlebných, Jr17,3 obětujíce na poli, sílu tvú a všeliké poklady tvé k rozchvátaní dám, chrámy modlářové na horách tvých pro hřiechy všěm krajóm tvým, Jr17,4 a ostaven budeš sám od dědičstvie od tvého, ješto sem dal tobě. A slúžitiť káži tvým nepřátelóm v zemi, v niežto nevieš proto, ež si oheň podnietil v prchání v mém, až na věky hořěti bude. Jr17,5 To praví hospodin: Zlořěčený člověk, jenžto
