poklínají. Jr15,11 Praví hospodin: A zdali ostatku tvému na dobré, zdali sem proti tobě nevyběhl v času trýzněnie, v času smutka a núzě proti nepřieteli? Jr15,12 Zdali sě smieří železo z železem od polúnocie a měd? Jr15,13 Bohacstvie tvá a poklady tvé k rozchvátaní dám darmo ve všelikých hřiešiech tvých a ve všelikých krajích tvých. Jr15,14 A přivedu nepřátely tvé z země, jiežto nevieš, neb oheň zažehl sě jest v prchání v mém, na vy bude hořěti. Jr15,15 Ty vieš, hospodine, vzpoměň na mě a navščěv mě a obraň mě od těch, jížto mne hledají. Neroď nepokornost tvá přijieti mne, věz, ež sem trpěl pro tě potupu. Jr15,16 Nalezeny sú řěči tvé a jědl sem jě a stalo sě jest mně, točíš obrátilo, slovo tvé v meč a u veselé srdce mého. Neb jest vzýváno jmě tvé nade mnú, hospodine bože všěch zástupuov. Jr15,17 Neseděl sem v sboři hrajících a svelíčal sem sě od obličějě ruky tvé, sám sem seďal, neb hořkostí si mě naplnil. Jr15,18 Proč sě jest učinila bolest má věčná a rána má zúfalá potupila jest léčena býti? Učinila mi sě jest lež vód nevěrných. Jr15,19 Protož to praví hospodin: Obrátíš li sě, obrátím sě k tobě a přěd obličějem přěd mým staneš. A pakli odlúčíš drahé od marného, jako usta má budeš. Obrátie sě oni k tobě a ty sě neobrátíš k nim. Jr15,20 A dám tě lidu tomuto v zed v měděnú v silnú a budú bojovati proti tobě a nepřěmohú. Neb já budu s tebú, abych spasil a zprostil, praví hospodin, Jr15,21 a vysvobodím tě z ruky najhorších a vykúpím tě z ruky silných.
Jr16 Kapitola šestánástá
Jr16,1 I stalo sě jest slovo božie ke mně a řka: Jr16,2 Nepojmeš ženy a nebudeš mieti synóv a dcer v miestě v tomto. Jr16,3 Neb to praví hospodin na syny, na dcery, jížto rodie v miestě v tomto, a na matery jich, jěžto