[prozaická povídka o Alexandru Velikém]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. II C 10, 28r–84v. Editor Šimek, Štěpán. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<32r32v33r33v34r34v35r35v36r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Ale[34r]číslo strany rukopisuxander, jel jest inhed k němu a nalezl jeho bliz k smrti táhnúti. I poče hořce plakati. Ale vzhled naň král Filip, vece jemu: Jižť vesele umru, nebs ty, zabiv mého vraha, ostrú jsi vzal pomstu mé smrti. A to řka, inhed duši pusti. Ale Alexander plakáše velice smrti jeho a pochova jeho poctivě, jako na krále slušie.

Kapitola XI.

Ten den sedieše král Alexander na stolici králové otce svého jakožto sudie[3]patrně se jedná o chybně zapsaný tvar nominativu sg. „sudí“, koncovku -ie však nelze zcela vyloučit pro možný vliv substantiv „podsudie“, „miestosudie“; méně pravděpodobně lze zápis interpretovat jako elipsu předložky a tvaru slova „súd“: „[na] súdě“, srov. variantní rukopis Národní knihovny České republiky XVII B 6; tento rukopis též v edici Kolár, J. – Nedvědová, M. (eds.): Próza českého středověku. Praha 1983. A svolav množstvie lidu, tak jest mluvil k nim: Mužie macedonští, Trácové a Tesalové anebo Řekové, vzhédněte na Alexandra a vzdálíť se strach od vás, ode všech lidí barbarských, ale, Řekové, chválú svého oděnie budete chváleni. Nemá li kto z vás oděnie, vezmi s mé sieni a připrav se k boji. Uslyševše to staří rytieři, odpověděchu řkúce: Králi, mnohoť sme již rytieřstvie vedli s králem Filipem, s tvým otcem, a jižť nemáme síly, abychom mohli snésti práce, kteréž k válkám slušejí, neb náš věk položen jest v starosti. A protož, ráčíš li, zvol sobě jiné, mladé k tomu a nás zbav toho rytieřstvie, jenž jsme dosavad vedli. Odpovědě Alexander a vece starcóm: Vieceť sobě zvolím starých těžkost nežli mladých neopatrnú rychlost, neb často mladí, v svú mladost úfajíce, smrt trpie, ale staří všecko činie s radú váhajíce. A když on to vece, všickni jednostajně chváléchu jeho múdrost a povolili jsú řeči jeho.

Kapitola XII.

Po několiko dnech Alexander, sebrav vuojsko a připraviv množstvie oděnie, poče na bárkách plúti do vlaské země. A přibrav se do Kalcedonie i dobýváše jie. Ale Kalcedonští, všedše na zdi městské, silně se jemu protivichu, jimžto vece Alexander: Praviť vám, Kalcedonští, anebo se mužsky braňte, anebo se poddajte moci těch, jenž vás dobývají, a protoť já Kalcedonie dobudu. A odtad plul jest po moři a přibra se do vlas[34v]číslo strany rukopisu

X
3patrně se jedná o chybně zapsaný tvar nominativu sg. „sudí“, koncovku -ie však nelze zcela vyloučit pro možný vliv substantiv „podsudie“, „miestosudie“; méně pravděpodobně lze zápis interpretovat jako elipsu předložky a tvaru slova „súd“: „[na] súdě“, srov. variantní rukopis Národní knihovny České republiky XVII B 6; tento rukopis též v edici Kolár, J. – Nedvědová, M. (eds.): Próza českého středověku. Praha 1983
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).