[36r]číslo strany rukopisuano jeho všecko ustavenie, jenž bieše udělal, v moři rozmetáno, neb Balam se všemi, jenž bydléchu tu v Tyru, po odtržení Alexandrovu to ustavenie bieše udatně rozbořil. To uzřevše Macedonští, zamútili jsú se velmi i Alexander s nimi, že jako nechajíce všeho, chtiechu odtrhnúti od Tyru. A protož právě druhú noc zdálo se jest Alexandrovi ve snách, jako by držal hrozen v ruce. A když jej vrže na zemi, ztlači jej nohami a mnoho vína z něho vydávi. A protož, vstav ze spánie, káza k sobě přijíti hadačovi a povědě jemu sen, jenž bieše viděl. Odpovědě jemu hadač a řka: Alexander, buď udaten proti Tyru a neroď o ničemž mieti pochybenie, nebo hrozen, jenž jsi držel v ruce a vrhl jsi jej na zemi a nohami tlačil, toto město jest, jehožto máš vlastní mocí dobyti a je nohami svými potlačíš. Uslyšev to Alexander, inhed jest[af]jest] gyeſt myslil, kterými obyčeji mohl by města toho dosieci. A protož u moři ustanovi veliké dielo lodné, jenž bieše sto kotvami přivázáno. A bieše zajisté tak veliké výsosti, že bieše převýšilo zdi i věže měscské. Ale sám Alexander vjide na to ustavenie ve všem odění a přikáza, aby všecko vuojsko hotovo bylo. A když uzřechu jeho v tom dielu, tehdy všickni vstúpichu na to dielo s[ag]s] z braní a pravým úprkem, odřezavše kotvy, plúchu ke zdem měsckým. A když biechu u města, tehdy Alexander vyskočil z toho diela na věži, kdež stáše Balam, král tyrský, a zabiv jeho, i vrže jeho v hlubokost morskú. Uzřevše to Macedonští a Řekové, inhed jsú počeli na zed lésti, jedni po řebřícéch a druzí rukama se držéce. Ale Tyrští tak velice biechu otrápeni smrtí svého vévody Balam, že nikoli nemohli jsú se brániti proti Řekóm. A tak jest dobyto město a až do základů rozmetáno. Jiné také dvě městě z kořen jest rozbořil, v