[125v]číslo strany rukopisusmrti, nebo stklo z popela bývá a v popel se navracuje. Takéž právě člověk popel jest a v popel se obrátí. A protož pamět smrti mezi dřevo a kuoru, mezi duši a tělo. Tělo jest přikrytí duše. A tak diábel nikdy nevydá úžitku nebo kuře nečisté paměti.
Plinius některaký mistr praví, že vyšel v měsíc máj, chtě jíti v jeden háj. V kterémžto stálo jest sedm dřev, plných listí, a libého dívaní, a toliko ratolestí sebral jest, že nésti nemohl. Přišli sú tří muží a jeho z háje vyvedli jsú. Ale když sú z háje vycházeli, upadl v jámu a utopil se pro těžkost břemene.
Najmilejší! Tento háj jest tento svět plný, rozličným dřívím přikryt. A protož v tomto háji, totižto v tomto světě, jest sedm dřev, kteráž znamenají sedm smrtedlných hříchóv, s každého člověk činí a zbierá břímě, že [ho]text doplněný editorem[139]doplněno podle rkp. GestaB nésti nemóž ani zdvihnúti, totižto k milosti boží přijíti, dokavadž v hříchu přebývá. Ale aj, přijdú tří muží strážní[hr]strážní] ſtrany háje, kteříž sú tří nepřítelé, totižto svět, tělo a diábel, a pomáhají člověku rozličnými hříchy, osidlami, až do východu duše od těla. A tedy utopen bývá v hlubokosti pekelné pro množství hříchóv svých.
Některaký král měl tři syny a kámen jeden drahý. Ti synové mezi sebú jistili sú.[140]tak v rkp. Ale jednoho syna miloval nad jiné. A protož učinil tři prsteny rovné a dva kameny stklená, podobné k drahému kameni. A rozličným prstenóm rozličné kamení kázal položiti, aby nebyl oklamán. Kázal zavolati synóv svých před se a každému prsten dal. A synu, kteréhož miloval, dal jemu najlepší {Potom když otec otšel, každý se měl mieti najlepší[141]}marginální přípisek soudobou rukou; * přípisek druhého černého korektora prsten s kamenem drahým. Uslyšev to některý mudřec, řekl: „Ujistiti chceme, který prsten vyhnati móž nemoc, a ten najdražší jest.“ Učinili tak. Dva prsteny nic neučinila, ale třetí nemoci uzdravoval[hs]uzdravoval] vzdrawowowal. Protož zjevněji pokládá[142]J. V. Novák: omyl překladatele, v lat. „manifeste patuit“, ale přeloženo „putavit“, kteréhož otec najvíce miloval.
Najmilejší! Tito tří bratří jest trój lid, totižto synové boží skrze stvoření, totižto křesťané, židé a pohané. A protož však zjevno jest, že [Otec Buoh nebeský]text doplněný editorem[143]doplněno podle rkp. GestaB lid křesťanský více miluje. A protož prsten jemu ostavil, kterýž slepé osvěcuje, mrtvé vzkřešuje, neduživé uzdravuje. Ale v nevěřících nebývá znamení ani moci. A protož David dí: „Znamení našich neviděli sme.“
Praví Valerius v knihách pátých, že některaký volajíc[144]tak rkp. nebo biřic
