[103r]číslo strany rukopisu„Já to chci učiniti.“
Potom rytíř na lov jel. Paní řekla zahradníkovi: „Aj, pán mój, když přijede, bude studen. Poďme do zahrady a někaké dřevo setni a oheň učiň, aby se pán mój mohl zhřéti.“ Zahradník sekyru vzel, i zde i onde hledaje v zahradě. Nakrátce ona sekyru vzela a dřevo srúbila a v oheň vrhla. Druhý den opět ji mátě její potkala; i dí k mateři: „Ó milá matko, milovati chci kněze, učinilať sem, jakož s’ mi kázala.“ I dí mátě: „Ó dci milá! Ještě pro lásku otce tvého jednú jeho pokus!“ A ona opět odpovie: „Na čem jeho mám pokusiti?“ A ona odpovědě: „Malého psíka má, kteréhož velmi miluje; toho jemu zabí, a budeš li pak ujíti moci, tedy kněze miluj [fd]miluj] miluog .“ Když se noc přiblíži a lože zlatohlavem a hedvábím okrášleno bíše, tedy psík do komory vjide a na lože vskoči, jakož jest byl přivykl. Paní jeho za nohy zadní vzela a o stěnu jím udeřila, až i umřel. Rytíř to uzřev, řekl jest: „Ó nešlechetná ženo, proč s’ psíka přede mnú zabila?“ A ona odpoví: „Dobře vidíš, že lože naše jest z drahého rúcha okrášleno, psík z bláta přišel a rúcho naše zblátil.“ A ona počala plakati. Rytíř řekl jí: „Plakání přestaň [75]tak v rkp. , toběť nyní odpúštím.“ Třetí
