[88r]číslo strany rukopisu„Darmo sě, Piláte, umývajě omlúváš, všaks věděl, ežť sú jej[aj]jej] giey v tvú moc židé pro závist dali. A také protiv sobě mluvíš, všaks řekl k židóm: Ižádnéj příčiny sem protiv němu nenalezl. A řekls k němu: Mám moc ukřižovati tě a pustiti.“ Která tvá omluva býti móže? A ty sě lidí viece obáváš než boha, nevinněs ho na smrt odsúdil.“
A jakž ho Pilát na smrt odsúdi, tak dva lotry přivedú, na něž Pilát žalobu přeslyšav, také jě na smrt odsúdil. V tu dobu rytieři Pilátovi přistupivše k Ježíšovi, z něho rúcho hedvábné, v něžto biechu jej na smiech oblekli, svlekú a v jeho rúcho opět jej[ak]jej] giey oblekú. Vzvázavše[al]Vzvázavše] Wzwazawſie naň kříž převeliký, před město na smrt povedechu. Ten [88v]číslo strany rukopisukříž tak těžek bieše, jež mdlobú jeho nésti již nemožieše, neb bieše všecku noc bit i rozličně trýzněn.
V týž čas za ním dva lotry povedechu na jeho věčšie potupenie, aby ho lidé mezi zlými načtli. Jdieše za ním také lid veliký, jedni sě posmievajíc, druzí divóv některých žádajíc. Za ním také jdiechu mnohé panie nábožné, jeho litujíc, plačíce a sě u prsi tepúce. K nimžto Ježíš ozřev sě, propověděl a řka: „Dcery jeruzalémské, neplačte na mú smrt, neb já vskuoře z mrtvých vstanu, ale plačte na veliké příhody, ježto [sě]text doplněný editorem mají státi nad tiemto vaším městem i nad vaším pranárodem.“ A když židé uzřechu, ež Ježíš kříže nemožieše nésti, utkavše[am]utkavše] vtkawſie jednoho člověka, [89r]číslo strany rukopisuŠimona, jenž ze vsi přišel bieše, pod bezděčím jemu kázachu kříž za Ježíšem nésti.
A když na rozhranie přijdú, najprvé dva lotry ukřižovachu, aby Ježíš, vida jich křik a bolest, věčší strach v srdci měl. Potom Ježíšóv kříž na zemi položivše, jej obnaživše[an]obnaživše] obnazywſie, vznak na kříž položivše[ao]položivše] polozywſſye, jeho světie ruce i nohy provazy roztiehše, železnými hřebími přikovachu a takž jeho s křížem uprostřed mezi lotry vzvedechu. Tu pro jeho svatého těla těžkost rány od hřebuov probité sě drúc rozšířichu, otňadžto jeho svatá krev čtyřmi potoky na zemi chrčieše. V tu dobu židé naň zavolachu a řkúc: „Jinés uzdravoval, a sebe uzdraviti nemóžeš? Jsi li Syn boží, stup nynie s kříže.“ Druzí