vědě, ež by řekl: Žádaji všech svých hřiešníkuov spasenie, proto sem žieziv, proto trudně tuto hroznú smrt trpi. Protož každý hřiešný člověk viece hlédaj i znamenaj, ješčeť je vždy žieziv, hledajě tvého spasenie. Ó, kak nemilostivý budeš, když mu píti nepodáš skrze svého hřiešného života polepšenie.“

V ten čas, jakžto evanjelisty píší, sluhy židovské biechu u kříže ostali, vzemše húbu, v uocet omočiechu, a jakž druhý evanjelista praví, ež bylo víno myrrú ohorčeno. V tom nám evanjelisty rozuměti dávají, ež to pitie bylo tak hořké, jehož Ježíš okusiv, nerodil píti, proto jsú mu také octa podali. Neb jakž praví jeden svatý mistr: „Když na kříži zbitému octa podadie, spieše umře.“ Po maléj chvíli Ježíš promluvi a řka: „Skonáno jest!“ Jakžto by řekl: „Jižť sě jest vše dokonalo, což bylo o mém trudném umučení prorokováno.“ V tom nám Ježíš příklad ostavil, aby každý hřiešný, ktož na kříži svatého pokánie vstúpí, nemá odtad stúpiti, jeliž moci bude řéci: „Skonáno jest, totiž mé pokánie již sě splnilo jest.“ Opět po maléj hodině zavolal Ježíš a řka: „Otče, v tvoji ruce porúčěji duši mú.“ V tu dobu nakloniv hlavu i pustil duši. Tu praví svatý Matěj evanjelista, ež mnoho svatých tiel vstáváše, mnohým sě v Jeruzalémi ukázaly. Tu také praví svatý Augustin, ež syn boží od téj hodiny, v niežto svatú duši pustil, dčtyřidceti hodin v uorloji dokonav, z mrtvých vstal. Tu matka jeho milá bieše a tak jest žalostivě plakala, o tom svatý Anzhelm v svých knihách píše.

Toho večera na nešporniej hodině přijidú posli Pilátovi, aby těla těch tří ukřižovaných dolóv sněli. A jež lotry oba ješče živa biešta, jim jich kosti zpřetierali, aby spieše umřeli. Ale Ježíše umrla nalezú, proto jeho tak necháchu. V ten čas jeden rytieř slepý, jemužto jmě Longin bieše, přivedú jeho k Ježíšovi, an ostrým kopím jeho svatý bok otevřel tiem úmyslem, byl li by ješče živ, aby nikakž živ neostal. Tu takž kolvěk Ježíš mrtev