ač je svatý Petr a svatý Jan neutekl, ale zdaleka sta za ním šla, a jiní utekli. Tu Ježíše jemše, spředu jeho světie ruce svázavše, na jeho hrdlo provaz vděli, s sebú hanebně trhajíc povedú. V ta doba k nim Ježíš propovědě a řka: „Vyšli ste jako k lotrovi s meči i s kyji jímat mne, a mě na každý den sebú v chrámě měvše, však ste mne nejěli.“

Odtad jej náprvé vedú k Annášovi, k svekrovi Kaifášovu, a jež svatý Jan bieše znám biskupovi i starostám židovským, za Ježíšem v duom vnide. Ale svatý Petr ke dveřóm přišed, vníti nemohl. Potom svatý Jan známosti uživ, svatého Petra v duom uvedl. A jakž svatý Petr v duom vnide, s jinými sě u ohně posadil. Tu jemu poselnice toho domu, vezřevši v uoči, vece: „A zdali si ty také z učenníkuov člověka tohoto?“ Svatý Petr k dievce vece: „Neznal sem jeho ani vědě, co ty dieš.“ Tu muože každý znamenati, kak zlo jest se zlým tovařistvem býti. Nebo by svatý Petr byl sě k uohni neumiesil, byl by hospodina nikda nezapřel.

V ta doba biskup židovský poče tázati Ježíše o jeho učení, jeho učenníciech. K tomu Ježíš vece: „Já sem světu zjevně mluvil, ve škole i v chrámě učil, tu, kdežto sě židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Co mne tiežeš? Otěž těch, ješto sú slyšeli, co sem jim mluvil.“ A když to Ježíš propovědě, v ta doba jeden židovský panošě přistúpiv i da jemu veliký políček a řka: „Tak odpoviedáš biskupovi?“ Tehda Ježíš pokorně přetrpěv, vece: „Promluvil li sem zle, svědečstvie daj zlému. Pakli sem dobře a právě promluvil, proč mě naprázdno tepeš?“ Odtad ho Annáš tak svázána Kaifášovi biskupovi poslal, u něhožto sě veliký zbor lidí sebral, čakajíce Ježíše.

A když jeho svázána povedú, za ním zdaleka svatý Petr jdieše a čakajě skonánie, točíš pustie li ho, čili na smrt odsúdie. A když svatý Petr s jinými v duom vnide, inhed ho jedna dievka utkavši i vece: „Zajisté tento s Ježíšem z Nazareta bieše.“ Svatý Petr poče věrovati a řka: „Neznaji toho člověka.“ Po maléj chvíli ti, ješto tu stáchu u ohně, počechu