[Aseneth]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III H 29, 58v–80r. Editor Stluka, Martin. Ediční poznámka

jiné, kteřížto posly své posieláchu k nie s dary rozličnými, kteréžto metáše s hněvem od sebe a s bezprávem.

I řekl Putifar: „Pane, dcera má jest panna, nenávidí každého muže; jí jest nikdy muž neviděl, jedno já a ty dnes! Ráčíš li, ať přijde a pozdraví tebe?“ Mysléše Jozef, poněvadž nenávidí všelikého muže, zdali by i jemu odporna také byla. „Poněvadž pannú jest dcera vaše, milujiť ji jako ženu!“ I odstúpila matka jejie.

„Pozdrav svého bratra! Ten nenávidí všech jiných žen jinde rodilých, jakožto ty mužóv všech.“ A Asenech: „Zdráv buď, požehnaný od boha najvyššieho!“ I řekl Jozef: „Požehnaj tě buoh, který obživuje všecky věci!“ I řekl Putifar dceři své, aby jej pocelovala.

A když to chtěla učiniti, vztáhl Jozef ruku a přiložil ku prsóm jejím, řka: „Neslušie to na muže toho, ktož se bohu živému modlí a který jie chléb života a kalich nepoškvrněný pie, pocelovati ženy cizieho rodu, která celuje usty svými modly hluché i němé. A žena, ješto jie chléb a pie z osudu poškvrněného a maže se olejem neposvátným.“

Uslyševši Asenech slova Jozefova, zamútila se jest velmi i plakala. A slitovav se Jozef, i položil ruku svú na hlavu její a pochválil ji. A radovala se jest Asenech v tom pochválení a položila se jest na lože své a nemocna byla strachem i radostí. A želela jest skrúšeným srdcem, že se jest kdy modlila těm, a odřekla se jich.

I jedl Jozef a pil, a když chtěl odjeti, chtěl jej Putifar obdržeti jeden den, ale nemohl. I odjel Jozef, slibuje se zase osmý den vrátiti.

A vza Asenech [sukni]text doplněný editorem črnú, ješto bieše oděv zamúcenie jejieho, když umřel jest byl bratr její mladší. A zavřevši o sobě dveři, i plakala. A vymetala všecky modly své oknem, ješto bieše na puol noci, a všecko jiedlo své králové psóm jest vymetala. A posula popelem hlavu svú, položila se na paláci a plakala horce sedm dní.

A když byl den osmý na úsvitě, když kuři zaspievali a psi sú ščekali, vyhlédši Asenech skrze okno, kteréž bylo na vzchod slunce, viděla, naliť hvězda dennice! A podlé nie otevřelo se nebe i okázalo se světlo veliké. A spatřivši

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).