[A5r]číslo strany rukopisuod nich odstoupilo a ďábel se v ně hned uvázal a vlil v ně to nešlechetné přirození své ďábelské, Bohu i zákonu jeho všelijak a ve všem odporné. Tu jest příčinu toho všeho zlého v člověku Buoh Mojžíšovi zjevil a lidem skrze něho oznámil. A hned jest také při tom pro potěšení člověka oznámil lékařství proti tomu zlému, čím a skrze co bude pemoženo a z člověka vypléněno, že skrze semeno ženy, to jest vtěleného Syna Božího, kterýž přemůže moc toho hada ďábla a setře hlavu jeho.
To pak přirození ďábelské v srdci vkořeněné táhne člověka ke všemu tomu zlému, což jest proti Bohu a co jest na škodu a k zahubení a k skáze jednoho každého člověka i všeho lidského pokolení. A jmenuje se v Písmích svatých to přirození ďábelské v srdci člověka „jecer harancizojazyčný text“ a jest náchylnost a to zlé, k kterému jest člověk od mladosti své náchýlen, o němž Buoh k Noe mluvil v 1. kněhách Mojžíšových v 8. kapitole, [A5v]číslo strany rukopisua v Eklesiastescizojazyčný text v 4. kapitole jmenuje se králem starým a nemoudrým. Králem proto, neb ho všickni lidé poslouchají a po něm kráčejí; starým pak slove, neb se rodí s člověkem a trvá při něm i do sta let[5]let: leth až do smrti a tepruva mizí, když tělo shnije; nemoudrým pak proto slove, neb učí, aby člověk opouštěl cestu života a chodil cestou smrti a jest jako meč ďábluov v srdci člověka, kterýmž jej ďábel morduje a zabíjí a k smrti věčné a někdy i k časné přivozuje. A mezi jiným nezčíslným zlým i toto zlé činí v člověku: totiž vrtkavost a nestálost, že člověk v jednom nikdá dlouho nestojí. A spravedlivě jest to na člověka přišlo jako druhá pokuta k pokutě smrti. Neb poněvádž se jest člověk srdcem, volí i umyslem odvrátil od neproměnitedlného Boha, protož jest také na něj přišla ta nestálost, že v jednom nikdá dlouho nestojí, než vždy jde z jednoho do druhého a klátí se co trest na bahně: dnes mu se lí[A6r]číslo strany rukopisubí
