v ho[A3r]číslo strany rukopisuvadech. A zdálo se to mudrcuom býti proti přirození a proti všemu rozumu a běhu přirozenému, neb mimo přirození a komplexí lidského pokolení není žádné jiné komplexí, nižádného pod nebem stvoření tak ušlechtilé a tak mírně složené a tak glejchovní, jako jest komplexí a přirození lidského pokolení, aby totiž které stvoření tělesné pod nebem ušlechtilostí, mírností a glejchovností své komplexí a svého přirození tak blízko přistupovalo a podobné bylo komplexí a přirození těl nebeských, nejušlechtilejšího toho stvoření, jako k nim přistupuje a podobná jest komplexí a přirození lidského pokolení; avšak se proto v takovém ušlechtilém stvoření lidského pokolení nachází taková hrozná nezřízenost všeho zlého, všech zlých a škodlivých žádostí mimo všecka jiná tělesná stvoření i nad hovada. Mudrcové, poznavše přirození jedné každé věci, znali také povahy každého přirození, co a pokud při[A3v]číslo strany rukopisurození muože učiniti a čeho nemůže; a též co a pokud muože pocházeti z přirození[a]z přirození] přironj a komplexí jedné každé a co nemůže. Z toho jsou tomu porozuměli, že taková nezřízenost v člověku a takové zlé a škodlivé žádosti nemohou pocházeti z tak ušlechtilé a mírné komplexí jeho, než musí to odjinud v člověku přicházeti a jinou příčinu a jinej puovod míti nežli komplexí a přirození lidské. Protož mudrcové snažně o to usilovali, aby svým vtipem mohli dosáhnouti příčiny pravé, odkud jest to v lidské přirození přišlo a odkud pochází. Ale však, vtipně příčiny toho hledajíce, nemohli jí najíti. A, nemohše najíti, nechali toho při tom, než dali se v vyhledávaní toho, čím by a jakými prostředky to zlé v člověku mohlo zemdleno a vykořeněno býti a kudy by se člověk mohl očišťovati od takových nepravostí, aby jemu a duchu jeho v budoucím životě neškodily. Ale ani toho mudrcové najíti nemohli, ač jsou koli sobě