[A4v]číslo strany rukopisulidé a mudrcové příčiny toho najíti nemohli, protož, aby ta příčina v nevědomosti nezuostala, a z toho, aby se o Bohu domníváno nebylo, že by on toho zlého příčinou byl a sám ta svá stvoření tak zlá a nedobrá stvořil, i ráčil on sám příčinu toho lidem zjeviti skrze Mojžíše, věrného služebníka svého, i také lékařství proti tomu zlému, čim má býti v člověku[3]v člověku: Cžlowěku přemoženo a vyplněno, oznámiti; kterýžto Mojžíš v 1. kněhách svých v 3. kapitole i jinde na mnoha místech klade toho všeho zlého a té vší nezřízenosti zlých žádostí v člověku příčinou býti hada – ďábla[4]ďábla: Diábla zlého, kterýž skrze závist a lstivou radu svou první rodiče lidského pokolení k tomu jest přivedl, že jsou proti přikázaní a zápovědi Božské jedli z dřeva znání zlého a dobrého, kteréž jim byl Bůh pod pokutou smrti zapověděl, aby z něho nejedli. A jakž jsou okusili z toho dřeva, hned od nich božství, kterým prvé byli naplněni a učiněni byli obrazem Božím, [A5r]číslo strany rukopisuod nich odstoupilo a ďábel se v ně hned uvázal a vlil v ně to nešlechetné přirození své ďábelské, Bohu i zákonu jeho všelijak a ve všem odporné. Tu jest příčinu toho všeho zlého v člověku Buoh Mojžíšovi zjevil a lidem skrze něho oznámil. A hned jest také při tom pro potěšení člověka oznámil lékařství proti tomu zlému, čím a skrze co bude pemoženo a z člověka vypléněno, že skrze semeno ženy, to jest vtěleného Syna Božího, kterýž přemůže moc toho hada ďábla a setře hlavu jeho.
To pak přirození ďábelské v srdci vkořeněné táhne člověka ke všemu tomu zlému, což jest proti Bohu a co jest na škodu a k zahubení a k skáze jednoho každého člověka i všeho lidského pokolení. A jmenuje se v Písmích svatých to přirození ďábelské v srdci člověka „jecer harancizojazyčný text“ a jest náchylnost a to zlé, k kterému jest člověk od mladosti své náchýlen, o němž Buoh k Noe mluvil v 1. kněhách Mojžíšových v 8. kapitole,
