posadil mě na prahu ráje, řka: ‚Aj, málo odpočiň a vstúpí sem všeho pokolenie lidského otec se všemi syny svými a spravedlivými Krista pána ukřižovaného!‘“
Uslyševše ta všecka slova lotrova všichni patriarchy a proroci i všichni světí, jedniem hlasem řekli sú: „Požehnaný buď pán všemohúcí, věčných odplata! Otče milosrdenstvie i útěcho, jenž si takú milost hřiešným tvým dal zpoviedajícím sě tobě, i také že s’ jě v slavnost rajskú opět uvedl na tvé obizné pastvy i také v rozkoše a duchovnie radosti popřál si jim bydliti, nebť jest to duchovní život najjistější. Amen!“
Kapitola dvamezcietmá, kterak Karinus a Leucius svého psánie sú pojistili a to dali židóm a Kristovým učedlníkóm.
Tatoť jest slavnost i božské tajemstvie, které sme viděli i slyšeli, já Karinus a Leucius, bratr mój, kteréhož tajemstvie božieho vám vypraviti nesmieme:
Tehdy zjevi sě jim svatý Michal archanjel, vece: „Šedše do Jeruzaléma s bratry svými, buďte na modlitbách, modléc sě a slaviec pána našeho Jezukrista, jenž jest vás ráčil z mrtvých vzkřiesiti s sebú. Aby také i s žádným člověkem nemluvili, ale budete mlčeti až do toho času, v kterémžto pán hospodin přepustí vám z svého božského tajemstvie slavnost vypraviti!“
Vece take, přikázal nám svatý Michal archanjel choditi vedlé Jordána na miestě rozkošném, tučném a obizném, kdežto sú mnozí, ješto sú s námi vstali na svědectvie vzkřiešenie pána našeho Jezukrista. Neb toliko tři dny dopuštěni jsme, kteří sme vstali z mrtvých, vám sě zjeviti, abychom slavili velikonoční hod s našimi přátely živými na svědectvie pána našeho Jezukrista. A také křtěni sme v Jordáně řece i přijeli sme všichni přestkvúcie rúcho jakožto snieh. A po třech dnech slavnosti velikonočnie boží všichni bratři naši, kteříž sú s námi vzkřiešeni, vzeti sú ot oblakóv i vyvedeni sú za Jordán a potom tu neuzřě jich viec nižádný. Tytoť sú věci, kteréž hospodin otpustil nám rozmlúvati a psáti vám. Dajtež jemu chválu a čiňte, pokánie, ať sě smiluje nad vámi! Pokoj vám buď ot samého pána boha našeho Jezukrista a spasitele
