nepřátel mých nade mnú! Pane bože, volal sem k tobě a uslyšal si mě, hospodine, vyvedl si z pekla duši mú, spasíš mě od stupujících do jezera! Zpievajte hospodinu světí jeho a děkujte paměti svatosti jeho! Neb hněv v rozhněvání jeho a život u vuoli jeho!“

Též i všichni světí přivalivše sě na kolenú k nohám pána Krista, jedniem hlasem řekli sú: „Přišel si, vykupiteli světa, jakož si skrze zákon i proroky dřéve pravil, skutkem si naplnil, vykúpiv ny živé ot smrti skrzě kříž tvój a skrzě smrt kříže, k nám si sstúpil, aby nás zprostil od pekla a od smrti věčné skrzě velebnost svú! Pane, jakož si postavil znamenie slávy tvé na nebi a zdvihl si znamenie vykúpenie tvého, kříž tvój, na zemi, postav, pane, v pekle znamenie vítězstvie tvého kříže, ať viec smrt nepanuje!“

A ztáh pán ruku svú, učini znamenie kříže na Adama i na všecky své svaté. A drže pravici Adamovu, vystúpil jest od pekla a všichni světí s ním. Potom my také všichni vyjidechom s svým spasitelem, ostavivše Šatana s peklem a se všemi zlými, kteříž biechu s ďábly v pekle.

Kapitola dvadcátá, kterak sú světí proroci radovali sě z příštie a z zavítanie pána Jezukrista do předpeklé.

Tehdy svatý David silně zvola velikým hlasem, řka: „Zpievajte pánu piesen novú, nebť jest učinil věci divné! Spasil sobě pravici svú a rámě svaté své, v obezření národóv zjevil jest spravedlivost svú, oznámil jest slavnost svú, před obličejem lidským zjevil jest spravedlivost svú, upamatoval sě jest milosrdenstvie svého a pravdy své domu Jákobovu.“ A všecko množstvie svatých odpověděli sú, řkúce: „Takť jest sláva všem svatým jeho. Amen, aleluja!“ A všecko množstvie svatých jdieše po hospodinu, řka: „Čest, ctnost a sláva buď spasiteli našemu, kterýžto přišel k nám i vyvedl nás z temnosti a z stienu smrti!“ I vzdachu opět chválu bohu.

Tehdy opět zvola Abakuk prorok, řka: „Vyšel si na spašenie lidu svého, k vysvobození vyvolených tvých!“ Tehdy všichni světí vecechu, řkúce: ‚Požehnaný Ježíš přišel ve jménu božím, buoh pán, i osvietil nám!“ Též také Micheáš prorok zvola, řka: „Kto bóh jako ty, pane, otjímaje nepravost a přenášeje hřiechy, a nevzdržuješ v hněvě milosrdenstvie tvého! Nebo dobrovolen si milosrdenstvím, a navrátě sě, smiluješ sě nad námi. A zbavě nás všech nepravostí našich, i všecky naše hřiechy pohřížil si v hlubokosti moře, jakož si přisáhl otcóm našim ot dávných dnóv.“

Potom opět všichni světí pověděchu k sobě: „Tentoť jest bóh náš na věky! Onť nás bude zpravovati na věky! Amen, aleluja!“ A tak