poněvadž jest člověk a bojí sě smrti? Však všichni mocní i dóstojní mú mohutností jsú jati a všecky moci i dóstojenstvie výsosti jsú mému panství poddány, kteréž si ty podrobil a přivedl sem svú mocí. Protož, poněvadž jsi ty tak mocný, kteraký jest to člověk Ježíš, jenž sě smrti bojí, a tvé moci sě protiví? Ale když je tak mocen v člověčenství, tehdy zajisté pravi tobě, všemohúcíť jest v božství a jeho moci nižádný nemóž sě protiviti a odolati. Ačť die, že by [sě]text doplněný editorem[16]doplněno podle uvedené edice smrti bál, všakť hlédá a chceť tě popásti a jieti a budeť tobě běda na věky věkóv!“

Odpověděv Šatan knieže, pekelné temnosti, vece: „I co pochybuješ a bojíš sě přijieti Ježíše, toho protivníka mého i tvého? Však sem já pokusil jeho a lid mój dávný židovský v nenávist a hněv veliký proti němu sem zbudil. A kopie sem naostřil ku proklání jeho a prorazenie skrzě jeho učedlníka zbudil sem, žluč s octem smiesil sem, aby jemu bylo dáno napitie. A přistrojil i připravil sem dřevo k ukřižování jeho, a vzkóřeť jest již smrt jeho, ať bych jeho přivedl k tobě, poddaného mně i tobě.“

Opět peklo otpoviedaje, i vece k Šatanovi, kniežeti svému: „Tys mi pověděl, že on jest, kterýžto ote mne bez prosby vytáhl a vyňal jest mrtvé. A mnozí zajisté sú ote mne zde jati, kteřížto jsúce živi na zemi, často sú mrtvé ot nás vytahovali a vynímali, ale ne svú mocí, než skrzě velikú prosbu jich všemohúcí bóh vyňal jest je ote mne. Kterýž jest to tehdy Ježíš, ješto slovem svým bez prosby mrtvé ote mne vynímá? Snad ten jest, kterýžto Lazara čtvrtý den mrtvého, smrdutého a porušeného, kteréhožto já držiech mrtvého, přikázaním svého slova navrátil živého?“

Odpovědě Šatan, knieže smrti, vece: „Toť jest ten Ježíš!“ To uslyšev peklo, vece k němu: „Zaklínám tě, Šatane, tvú mocí i mú, aby jeho nepřivodil ke mně, byť snad, když bychom chtěli jeho popásti, byli bychom popadeni ot něho. Neb já zajisté, když jeho přikázanie slyšech, všecko sě ztřesech a zamútich, užeseno strachem a bázní velikú; všecko panstvie mé i nemilostiví úřadové moji spolu sú sě zamútili. Aniž sme také toho Lazara zdržeti mohli, ale vydřev a vysunuv sě jakožto orel, vší rychlostí vyskočil jest od nás. A ta země, v kteréžto Lazarovo tělo ležieše, ihned k hlasu Ježíšovu navráti jej živa. I vědě to cele, že ten člověk, který jest mohl tyto věci učiniti, bóh silný jest v přikázaní, mocný v člověčenství a spasitel lidský. Ale přivedeš li jeho ke mně, všichni, kteříž sú zde v ukrutnosti žaláře zatvrzeni, neporušenými okovami hřiechóv skrúceni,