Eneáš ot dětinstva božím zákonem jsa naučen, číslem řečským proměnil sem ku poznání všem věrným věřícím v pána Jezukrista.
Annáš a Kaifáš, Sopna a Datan i Gamaliel, Judas, Lévi, Neptalim, Alexander a Syrus i jiní židé a starosty židovské, když sú pána našeho Jezukrista svázána dali Ponskému Pilátovi súdci, tehdy Pilát káza jej rozvázati i posla jej opět k Kaifášovi, nebo bieše blízko duom Pilátóv ot domu Kaifášova.
Tehdy opět přijidechu ku Pilátovi, kdež on sedieše před dveřmi domu radného s svými rytieři, proti Ježíšovi, obžalujíce jej mnohými žalobami a řkúce: „Pane súdce, tohoto čarodějníka známe syna Jozefova tesaře, z Marie urozeného, i všicku bratří jeho dobře známy. A on již nynie praví a činí sě synem božím a králem židovským. A netoliko to, ale i svátek, točíš sobotu, přerušuje a otcovský zákon i náš chce zrušiti.“
Tehdy otáza jich Pilát, řka: „Které sú to věci, jenž činí a chce zrušiti zákon?“ Odpověděchu židé: „V zákoně přikázáno máme, abychom nižádného diela nedělali v sobotu, ale tento slepé, hluché, belha[vé]text doplněný editorem, [skloněné i dnú zlámané i malomocné i ďábelníky léčil jest z zlých činóv.“ Vece jim Pilát: „Proč zlých činóv jest?“ Vecechu jemu: „Kúzedlník jest a v kniežeti ďáblóv Belzebubovi vymietá ďábelstva a všecka sobě poddána učinil jest!“ Pilát řekl jest: „Tentoť nenie v duchu nečistém vymie]text doplněný editorem[tati ďábelstva, ale v božie moci.“ Vecechu židé Pilátovi: „Prosímeť velikosti vašie, aby jemu přikázali státi před vaší stolicí a slyšeti jeho!“ „I kterak já, jsa súdce vašeho krále,]text doplněný editorem [mo]text doplněný editoremhu slyšeti?“ Vecechu židé: „Zajisté my jeho nediemy krále židovského, ale že on nazývá sě králem židovským i synem božím!“
Tehdy Pilát přivolav těkaře svého a některé, ježto stáchu před ním, i přikáza jim a řka: „Se vším pokojem Ježíše sem přiveďte!“ Tehdy oni šedše s velikú poctivostí, aby přikázanie Pilátovo naplnili, k Ježíšovi přijidechu.
A když těkař Ježíše opatři, poznav jej, ihned ho veliký strach obklíči. Tehdy těkař ten pad na své koleně, klaněl sě jest jemu a loktuši, kterúž noside těkař v své ruce, rozprostřel jest na zemi před ním a řka: „Pane milý, po tomto chodě, poď s námi, neboť súdce tě volá k zpravení!“ A vidúce židé, co jest učinil těkař, násilně sě rozhněvachu na těkaře,
