[63v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceumem smilovánie žádaj. A prosíciemu tebe za milost rád odpusť.

[9]5. A pokorú jej ihned obejmi a rychle dobrotivú přijmi láskú. A hřešíciemu proti tobě neodplacuj vedlé viny, věda, že na tě příští jest súd upřímý, neb nebudeš mieti odpuštěnie, leč dáš sám. A jestliže vinník tvuoj neprosí pokorně odpuštěnie a svého hřiechu zlým obyčejem nepoznává, avšak ty srdečně odpusť a daj milost svú vlastní vuolí. Odejmi od srdce svého úraz bratrský a nebudeš cizí nešlechetnosti slúžiti. Neb nenávist od boha takově odlučuje člověka, že ani utrpením muože to býti odjato, ani mučednictvím očištěno, ani prolitú krví shlazeno etc.cizojazyčný text

Počíná se třetie kapitola o zachování lásky a míru velmi pěkná etc.cizojazyčný text

[10]6. Pokoj miluj, pokoj se všemi drž a všecky krotkostí a láskú přiviň. A připrav se, aby mnohé miloval viece, než by od mnohých milován býti chtěl. A nebývaj u míru nevěrný ani u přiezni lechký. Zadrž vždycky svár ustavičností a nenávistivé zov ku pokoji.

[11]7. A rozeznaj se tvým a ne cizím súdem, aniž sebe miř cizí řečí, ale svú myslí. Neb ižádný nemuož lépe věděti než ty, kto jsi ty, jakožto ty, neb jsi sebe svědom. Neb to tobě prospievá, jsi li dobrý, aneb zlý nazván. Aneb která chvála příslušie k té věci, jest li jiný, než jest chválen? A protož střez se lícoměrnič[b]označení sloupcestvie a střez se pokrytstvie, pod hnisu oděvem neokazuj svatosti. Jakýmž chceš býti jměn, takýmž buď na postavě tvé, chodu a oděvu tvém, buď sprosten a u pohnutí dokonalost a na obezření jistota. Nic okrasy, nic vilnosti, nic oplzlosti, nic bujnosti, nic plachosti v duchu tvém nebuď okázáno, neb zpuosoba tělesná znamenie jest zpuosoby mysli. Nedávaj z sebe dívanie jiným ani miesta pomlúvanie.

Čtvrtá kapitola o vzdálení[c]vzdálení] wzdalenije zlého tovařistva a lehké mysli lidí

[12]8. Nepřiviň se a nepřiměšuj se k lechkým osobám ani se přiměš k marným lidem. A střez se zlých, chovaj se neupřiemných, utiekaj zlostných, zhrzej neumělými a nemúdrými. Odžeň od sebe zástupy, totiž hluky lidské a najviece toho věku, jenž jsú hotovy k hřiechóm. Ale k dobrým se přiviň a svatým se nerozlučně přitovařiš, a budeš li tovařiš jich, budeš i ctnosti. Neb nebezpečno jest ke zlým se přitovařišiti, lepšie jich jest nenávist nežli jich společenstvie.

Pátá kapitola o řeči a[13]nejisté čtení slova slyšení[d]slyšení] ſlyſſenije marného mluvenie

[14]9. Zavři uši své, aby neuslyšal nětco nestydatého, neb marná řeč lechce poškvrní mysli a snadně bývá uražena mrzkými a zlými slovy. Neb se to rádo činí, což se mile myslí. Neb ižádnému nebude svěřeno, by toho nenáviděl, jehožto rozprávkú nebývá uražen. A nic z ust tvých nepocházej