…letorzovité slovo, jak jsi počala býti břichatá, nic se nelíbíš. Neb tak praví, že není slušná věc, aby dítě od chudé sedlky pošlé mělo děditi a nad nimi panovati. Protož já to dítě, ač nerád, musím kázati utratiti, neb tak chtí páni a rytíři moji míti.“

Uslyšavši ty řeči od pána sveho paní Kryzelda, ač jí kolivěk na jejím srdci velmi těžko to bylo, však žadneho zámutku na sobě neokázala i řekla jest panu svému: „Pane milý, jáť jsem tvá i s tou malou dcerou mou. Učiniž s námi jakžkolivěk ráčíš a kterak se koli tobě líbí, neb jsem se tak na svém srdci utvrdila, že což se kolivěk Tvé Milosti líbí, tomu se nechci protiviti.“

Když markrabě tak moudrou odpověd uslyšel od paní své, zarmoutilo se srdce jeho a jedva se zdržel od pláče, ale nedal toho na sobě znáti i vyšel ven od ní. A potom v noci poslal k ní posla sveho, jemužto své tajné věci svěřoval, aby vzal od paní dítě. Kterýžto když v noci přišel ku paní, řekl jí: „Paní milá, ty mně za zlé neměj. Pán muoj rozkázal mi dítě vzíti a zabiti.“ Tehdy Kryzelda, když to uslyšela, jakžto veselou tváří (ale vnitř div že se její srdce žalostí nerozpuklo) bez všelikého vzdychání vzavši dítě i pohleděla ‹začátek komentované pasážena ně›konec komentované pasáže a políbivši je, znamenavši znamením Kříže svatého. I dala je tomu služebníku řkouci: „Teď máš dítě. Učiniž s nim, cožť jest tvůj pán rozkázal. Toliko za to prosím, aby ho ptáci ani zvěř nesnědla, ‹začátek komentované pasáželeč by›konec komentované pasáže tak tvuoj pán přikázal, aby je zvěři dal.“

Tehdy služebník vzav dítě, donesl je k markrabovi. I pověděl mu všecko: kterak se paní k němu měla, když jemu dítě dávala, že jest s nim pokorně a beze všeho smutku mluvila. I pohnulo to knížecím srdcem, avšak proto svého umyslu neproměnil, než uložil na své mysli více a ještě více pokoušeti pani své. I přikazal služebníku tomu, aby to dítě obvina dobře v čisté roucho i donesl k jeho sestře do Bononie. A přikázal mu pod hrdlem, aby ho pilen byl na cestě, aby se mu nic nepřihodilo. Neb měl markrabě v Bononí sestru za jedním hrabětem. A když ten služebník to vše učinil, což jemu pán jeho byl rozkázal, a donesl